(FF) Dnes pro vás nebudu sepisovat, ale prachsprostě opisovat. Zaujal mě totiž článek v letním Bazaaru, který je o vztazích, očekáváních, odkládání „na potom“ a autenticitě. A moc se mi líbí. Takže tady je: 1. Motorem perfekcionismu bývá strach, že tak, jak jsme, právě teď, není dost. Nestačí to, abychom druhým stáli za to, aby nás milovali a přijali. Abychom k nim patřili. 2. Milovat hluboce, věřit něčemu celým svým srdcem, oddat se pomíjivému okmažiku a otevřít se životu nikdy nepřichází se smlouvou o smlouvě budoucí. Takové chvíle a stavy se z nejistoty rodí a do nejistoty míří. A přesto odvaha ponořit se do nepohodlí zranitelnosti je tím, co náš…
-
-
Krátce o lásce
(Boh) Měla jsem plnou paměť, a tak jsem musela promazat celý telefon. Při té příležitosti jsem našla své poznámky na téma láska a vztahy. Docela jsem se zasmála. Některé jsem převzala, ani nevím kde, jiné jsou moje vlastní. Už jsem na to přišla, jak to je! Nemám problémy s láskou, jen s tou opětovanou. #heureka Milovat ho bylo jako jízda na kole. To se nikdy nezapomíná. #zbavtemětéobsese Držím se na stejném čísle, ale netrpím nedostatkem sexu. Jen spím pořád s těmi samými. #zajetékoleje Dokud někoho nemilujete, nemůžete milovat ani Boha. #sperskýmprincemUPrince Je těžké milovat, když se do toho pořád někdo sere. #jehoex Koho zajímá pravda, když můžete mít happy end?…
-
Co jsem se naučila v březnu
(FF) Jíst ústřice. Nedobrovolně, ale přece. Ono je totiž trochu blbé vyplivnout ústřici, když na vás míří kamera a čeká, jak si poradíte, že. Zhodnocení: syrovým jsem na chuť zatím nepřišla, zapékané snesu, smažené můžu. Asi to není moc nóbl přiznání, ale zase je to pravda. Stejně prý nejlépe chutnají na francouzském pobřeží a s vínem chablis, takže si počkám na tuhle příležitost. Utkvěla mi v hlavě věta: Buď můžete pracovat, nebo můžete pracovat na sobě. Je to tak? Zvládáte pracovat a zároveň pracovat na sobě? A jak to děláte? Není čeho se bát. Je osvěžující udělat si uprostřed pracovního týden výlet „za město“. Vlakem. I bez svačiny. Potkat se s…
-
Co jsem se naučila v lednu
(FF) Láska je sdílení štítu proti nevíře a samotě. Důležité je umět se těšit. A tak se těším třeba na jaro, cestování, letní noci. A vůni moře. Víte, jak kvete vanilka nebo kakao? Já to nevěděla, a přitom je to moc hezký! Podívejte se na boredpanda. Kreativní destrukci typu Blackout poetry jsem se zatím nenaučila, ale budu na tom pracovat. Zatím se tady jen inspiruju. Stačí se ozvat. Nějak jsem nezvládla vyzvednout jeden vánoční dárek. Bylo tenkrát dvacátého třetího prosince odpoledne, já nastydlá rozmrzelá, ztracená bloumala mezi dálnicí, benzinkou a kancelářskými budovami, než mi došlo, že jsem se ztratila. S dárkem jsem se plačky rozloučila a jela domů do teplé…
-
Ušmudlaná prvorodička
(Boh) Pořídila jsem si štěně. A můj život už nikdy nebude jako dřív. Jsem hrdá matka prvorodička a ušmudlaná samoživitelka k tomu. Vážím granule, říkám věci jako „umyjeme ťapičky tlapičky“ pokaždé, když se vrátíme z procházky a taky kontroluju konzistenci výkalů. Neustále. Ano, trochu to začíná připomínat little fekal story. Nikdy bych nevěřila, že můj život bude hlavně o hovně. Přijdu si jako vymaštěná matka, co se dokáže bavit jen o tom, jestli se mimino napapalo, jestli má prdíky, nebo jestli se zasmálo. Případně ho hystericky fotí ve spánku. V jistém okamžiku jsem si uvědomila, že ztrácím svou důstojnost i spolubydlící, a proto jsem se rozhodla, že všechno má ovšem…
-
On mě miluje, ale
(FF) Mám extrémně špatný vkus na muže. Opravdu. Mohla bych o tom psát knihy. „Ty jsi byla vždycky hrozná šlapka,“ vyjádřil se tuhle neomaleně a s láskou (doufám tedy, že to vlastně myslel jako šanci pro mě se zamyslet) můj kamarád, který mě zná bratru dobrých deset let. Vždycky se zamiluju, nevidím (jasné znaky, že to neklapne), neslyším (slova kamarádek, které průšvih kolem mě cítí půl roku dopředu) a jdu jako ten příslovečný beran proti zdi (jo, jsem Beran). Potom mi dojde, že něco neklape, protože nejsem šťastná, začnu vnímat intuici a chlapík se najednou nechová tak, jak říkal. Jak můžu být tak naivní? Je to jednoduché. Pracuju se slovy. Živím se…
