(FF) Jíst ústřice. Nedobrovolně, ale přece. Ono je totiž trochu blbé vyplivnout ústřici, když na vás míří kamera a čeká, jak si poradíte, že. Zhodnocení: syrovým jsem na chuť zatím nepřišla, zapékané snesu, smažené můžu. Asi to není moc nóbl přiznání, ale zase je to pravda. Stejně prý nejlépe chutnají na francouzském pobřeží a s vínem chablis, takže si počkám na tuhle příležitost. Utkvěla mi v hlavě věta: Buď můžete pracovat, nebo můžete pracovat na sobě. Je to tak? Zvládáte pracovat a zároveň pracovat na sobě? A jak to děláte? Není čeho se bát. Je osvěžující udělat si uprostřed pracovního týden výlet „za město“. Vlakem. I bez svačiny. Potkat se s…
-
-
Co jsem se naučila v únoru
(FF) „Bohémská preciznost – když se zvládne, dotknete se maxima. Je to slovanská improvizační schopnost a kreativita kombinovaná s německou odpovědností a cílevědomostí.“ Leon Jakimič, majitel firmy Lasvit Vydry se ve spánku drží za ruce, aby neodplavaly sobě navzájem. Když jsou Indiáni nemocní a jdou za šamanem, položí jim jednu otázku. Ta zní: Kdy jste přestali tančit a zpívat? Květinám v práci je lépe bez mé přítomnosti. Trochu zneklidňující, ale alespoň teď vím, jak na ně. Karma, to je osud, chlapče, víš? Jak to vlastně přesně funguje, se dozvíte tady. Pocit, že se musíte všem zavděčit a zalíbit, je naprd. Stejně jako pocit, že nepoznáte, kteří lidé vás mají opravdu rádi, a…