(Boh) Toto je další recept (bez receptu), který popisuje mé kulinářské umění v praxi. Nejdůležitější ingredience… * papiňák, který jsem dostala k narozeninám * obrovské nadšení * přítomnost obchodu ryby-drůbež, se sobotní otevírací dobou * (A jak se později ukáže, i můj Drahý…) Začínáme – pátek/sobota… Vaření ve své podstatě začalo již v pátek v noci, kdy jsem si do půl třetí ráno zapékala uv gelové nehty. Na rukou i na nohou. Vřele doporučuji! Jedině tak dosáhnete té pravé sobotní agónie. Zaručeně Vám pak bude jedno, jestli koupíte kuřecích skeletů pět nebo šest, kolik váží vodňanské chlazené kuře a absolutně přejdete fakt, že zelenina na polévku vypadá hůř než vy. Ve své podstatě vás uvadlost…
-
-
Chvála nám, chvála vám, chvála všem botičkám!
(Boh+FF) Níže je email, který jsme dostaly. (A který zase dostal nás.) Na větší komentář se zřejmě nezmůžeme, obě se totiž snažíme dojetím nerozplakat (přece jen máme docela slušné pracovní pozice a editorky ani právničky nebrečí. Alespoň ne v zaměstnání!) Josephine, je to krása, děkujeme za zpětnou vazbu a držíme palce v podnikání. Jsme tvé budoucí stálé zákaznice. Trochu nám vrtá hlavou, který článek byl ten osudový…:-) Milá Bohyně a Fatalko, před pár měsíci jsem začala číst váš blog a musím říct, že po roce bydlení v Anglii to pro mě byla záchrana..a zároveň mě potěšilo, že nejsem jediná kdo řeší, jestli pan Božský existuje nebo jak si zvyknout na návrat…
-
Bohyně cirkusů – Letní Letná
(Boh) Miluju cirkusy. Třpytky a flitry. Miluju Emoce. Jako malá holka jsem sedávala před telkou a hltala Cirkus Humberto, a když se na Letné postavil stan, žadonila jsem do úmoru o návštěvu. Taky jsem zbožňovala velké průvody a opulentní pohřby, především s koňmi a procesím. Od čtyř let jsem hrála divadlo a celkově jsem byla velmi volnomyšlenkářská. Mou matku to bohužel děsilo. A proto mě v návštěvách cirkusů a poutí nepodporovala. Směla jsem tam chodit jen s dědou, který ovšem po přestávce odcházel, abychom se nemačkali v tramvaji(!). Ale i tak jsem mu za doprovod byla vděčná. Jednou mě ve „Fučíkárně na Mětejský“ dokonce nechal řídit labutě. Z čehož mámu…
-
Dree pro ManiaMania
(Boh) Mám ráda módu. Moc. Mám ráda iluze a cestování v čase i prostoru. Mám ráda dobrou reklamu a reklamní kampaně, co se povedou. Protože i když je to o prodeji, o číslech, o manipulaci, já si to dokážu užít. Já jo. Díky cestám a životě v zahraničí jsem poznala, že existuje víc, než jen Adidas, Luis Vuitton, Guess a Quelle. Je spoustu stylů a krásy, kterou vídám občas i v Praze. Ale pořád mi přijde, že toho není dost. Nikomu jeho způsob oblékání neberu, sandály na suché zipy jsou funkční a krátká jeansová sukně z tržnice je možná sexy a pohodlná, ale mě to neba. Potřebuji víc. Chci víc,…
-
Mike Tompkins – Firework
(Boh) Mám ráda beatbox a jiné podobné formy hudby (píšu jiné podobné formy, protože většinou neznám aktuální chic název toho, co se mi líbí…). Dneska jsem narazila na velmi pohledného Mikea Tompkinse, který je jako orchestr (A capella). Tek kluk zvládá všechno. Zpěv, vokály, basy, housle, něco, čemu se říká synth a to vše jen svými ústy, hlasem a rukama. „Je úžasný,“ vyjekla Bohyně nezaujatě a začala snít… Vřele doporučuji, jak jinak. Na konci videa je i malá exkurze, kde se dozvíte, jak to ten (vrrrr) Mike dělá. [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=FyepYaE_JS4&feature=relmfu]
-
Agatha Ruiz de la Prada
(FF) Dneska jsem byla na setkání se španělskou návrhářkou Agathou Ruiz de la Prada . Navrhuje krásné, veselé, barevné oblečení, věci do domácnosti i třeba bezpečnostní dveře, srší španělským temperamentem a nadšeně vypráví o své práci, protože dělá tu nejzábavnější práci na světě. Všechny nás, v elegantním prostředí Dea Orh Gallery , přesvědčovala, ať alespoň na chvíli odložíme černou, šedou a béžovou a pustíme si do života barvy. Rozhlédla jsem se po ostatních novinářích a opravdu, všichni do jednoho jsme byli pošedlí nejen na oblečení, zatímco Agatha mezi námi zářila v modrém tričku s červenými puntíky, oranžové vílí sukni a neonově zelených punčochách. V té souvislosti mě znovu rozčílilo, že Bohyni její…