(FF) I po více než dvaceti letech od revoluce koukám v cizině s otevřenou pusou a po návratu mám problém si zvyknout na českou realitu. A mentalitu. Je to klišé, ale je to tak. V Belgii bylo všechno rozkvetlé, krásné, čisté a upravené. Včetně lidí. Všichni, staří, mladí, tlustí, tencí tam sportují kolem jezer a ve volném čase jedí vafle a pralinky a posedávají na zahrádkách. Ulicemi jezdí na vinatge kolech, i starší lidé nosí pastelové barvy a kvalitní kabelky. Skoro všichni chovají psy a mají čistá auta. „Nedohnali jsme je a ani jen tak nedoženem. Oni se totiž nezastavili,“ říká Tatínek. Hlavní je, že se tam žije příjemně.…
-
-
Co jsem se naučila v březnu
(FF) Po mnoha a mnoha letech jsem stála na sjezdovce. A pochopila, že jak na sněhu, tak v životě se nesmím bát to pořádně rozjet. A když se to rozjede, nesmím se leknout. Však on mě někdo chytí. A že když nepadám, (ly)žiju pod své možnosti. O tom, jak se na sjezdovce nepočurat, vás už informovala Bohyně. Naučila jsem se krásný citát od Marilyn: “If you can’t handle me at my worst, then you sure as hell don’t deserve me at my best. ” Nechci se zahazovat s průměrností a středním proudem. Hedvábné ubrusy jsou krásné, stejně jako stříbrné příbory, vytříbená společnost a hovor o umění. A stejně krásné je…
-
Vyzkoušely jsme wellness Lázně Bohdaneč
(Boh) Po přečtení příspěvku o tom co se Fatalka v naučila únoru mi došlo, že jsem zapomněla sdělit světu, jak probíhal náš wellness víkend v lázních Bohdaneč. Původně měla jet do lázní Fatalka se svou maminkou, ale té se stal ošklivý úraz, a tak jsem jela jako náhradnice. Myslím si, že Pražáci by neměli cestovat po ČR. Alespoň mně to nedělá dobře. To, co je v Praze normální najednou ztrácí nálepku normality a naopak to, o čem jsem ani netušila, že existuje, je zcela běžné a nikdo nechápe, proč se tvářím vyděšeně. Takže zde je výčet toho, co prožila Bohyně, když vyrazila do divočiny… …Dost dlouho jsem nejela vlakem, takže…
-
Dovolenkář Jarda
(FF) Tak nás s Bohyní pozval na dovolenou Dovolenkář Jarda. Asi pojedeme. Nadýchnout se čerstvého vzduchu, změnit prostředí, ošplíchnout se v moři a tak, znáte to. Sice Jardu neznáme a z fotky, která byla v příloze zvacího mailu, těžko poznáme, jestli nechová v obrovském terárku v obýváku sklípkany, netají manželku a dítě, nenosí prsten s lebkou nebo nebude toužit po divných sexuálních praktikách, ale co, rande je vždycky risk. Výše zmíněný email mi poslala jedna nejmenovaná cestovní agentura a protože Bohyně studovala PR a já se o něj snažím, povedenou reklamu, což tahle vcelku je, dovedeme ocenit. A když je trochu lechtivá? Nevadí. To my jsme po půlnoci a po uměleckém večírku u…
-
Miláno v mé hlavě
(Boh) Jistý čas jsem žila v Miláně a někdy se mi zdají sny, ve kterých chodím po milánských ulicích, setkávám se s přáteli, nakupuji a cestuji městskou hromadnou dopravou. Poslední týdny se mi tyhle sny opakovaly téměř každou noc. Neustále. Takže když se mi ozvala kamarádka Bianca z Milána, že bude přestupovat v Praze a že by mě ráda viděla, bylo mi ihned jasné, že je to znamení. Mám jet do Milána! Navíc to už přes rok slibuji Drahému, takže proč nejet? Koupila jsem superlevné a výhodné letenky, domluvila perfektní ubytování a v lednu se mé sny stanou skutečností. Docela se těším, protože od té chvíle, kdy jsem koupila letenky a itinerář naší cesty vylepila na ledničku, mé rozkošné…
