(Jana) Kdybyste se mohli vrátit o deset let zpátky, co byste poradili sami sobě? Já si vybavuju, že mi bylo třicet a cítila jsem se tak nějak… mezi. Už jsem nebyla ta holka po škole, ale taky jsem se necítila jako „dospělá žena, která má vše vyřešené“. Až později jsem pochopila, že na nějaké „vše vyřešené“ a „splněný to do list“ se nehraje. Přeskakovala jsem mezi sny a povinnostmi, mezi plány a pochybnostmi. Řešila jsem vztahy, práci, peníze, tělo, i to, jestli jsem dost dobrá. A hlavně jsem měla pocit, že je pořád ještě dost času. Jenže čas je zvláštní věc. Ohlédnu se zpátky a říkám si: kdybych tehdy věděla…
-
-
7 důvodů, proč je chůze skvělá terapie
„Proč tolik chodíš?“ zeptá se mě občas někdo. Chození je vedle psaní jednou z činností, které mě příjemně definují. Navíc – po chůzi se báječně píše. Takže chodím, protože: Vyčistím si mysl. Moje hlava je často přeplněná. Je to jednak tím, jaká jsem (všechno analyzuju a overthinkuju až do mrtě), jednak mojí prací – píšu, čtu, hledám si informace, dělám rozhovory. A někdy je toho moc. Během chůze se všechno v hlavě pěkně protřese, vytrousím to nepotřebné, k mnoha věcem si doslova dojdu. Vždycky se vrátím s lepší náladou i optimističtějším pohledem na svět. Je to fyzická aktivita, kterou tělo bez problémů zvládá. Občas prosedím doslova měsíce bez hnutí u…
-
Jak jsem putovala do Santiaga, aneb zápisky z Instagramu o caminu
(Jana) Dávno, dávno již tomu, co jsem se vydala na camino do Santiaga de Compostela (tedy září 2022). A je čas si tuto legraci, tohle poslední evropské dobrodružství připomenout. Den první: Po několikaměsíčním tréninku a mnohahodinovém studování map vzhůru na camino! Ne, kecám – moje příprava spočívala v tom, že jsem si pemzou trochu obrousila kopýtka a v Portu jsme si daly portské. A vyrazily. Cesta po pobřeží je nádherná, nicméně do cíle dorážím po skoro 40 km s obličejem spáleným na troud a na pokraji vyčerpání. Moje odvaha a houževnatost se projevuje tím, že žádám sestřenku, aby mě za ubytovnou utloukla dlažební kostkou, protože už je to stejně všechno…
-
Láska je výstřel do tmy, aneb divoký mustang a vlčice samotářka
Nikdo nic. Protože se nás pořád ptáte, proč jsem rok a půl žila v Budapešti a teď jsem zpátky v Praze i na blogu, mám pro vás jeden příběh if you are interested. Jo, s tou angličtinou jsem otravná, ale žila jsem ve vztahu, kde se komunikovalo anglicky a teď jsem v jednom týmu, kde se taky mluví anglicky. Zvyknete si :). Doufám. Seznámila jsem se uprostřed pandemie. S Maďarem. Na brazilské noci. V Egyptě. On si myslel, že jsem neohrožená holka, která se ničeho nebojí a šnorchluje strašně daleko od mola, a já jsem si myslela, že to má v životě srovnané. Jenže věci jsou jiné, když se o…
-
Co jsem se naučila v roce 2022
Jana: Tuhle rubriku píšu tolik let, že mám pocit, že už nic nového nemůžu sdělit. Moje hodnoty totiž zůstávají stejné, jen jsou okořeněné zkušenostmi. Tak to pojďme zkusit i letos. A nepíšu to proto, že Bohyně chce, abych „něco kurva konečně napsala, protože tahle to vypadá, že převzala nadvládu nad blogem!“. No, možná trochu jo. Protože je moje Svatojánská muška, ale s happy endem. Tématem mého roku 2022 byla sebeláska. Nejdřív jsem myslela, že to bude téma na tři měsíce, nakonec se mnou tenhle motiv putoval celý rokem a bude dál. Sebeláska mě dovedla na terapii, zpátky do rodné země, na svatojakubskou pouť, k pracovní koučce i psaní básniček. Provedla…
-
Fatalka poprvé v Chorvatsku
Protože očividně prožívám rok, kdy obrážím destinace, kde už všichni Češi stokrát byli, v červenci padla volba osudu na Chorvatsko. Ano, moje poprvé u Jadranu! Jak tento název zněl exoticky, když jsem byla malá a prohlížela si sušené mořské plody u babičky v poličce. Jaká to tenkrát asi byla několikadenní výprava, na kterou se měsíce těšilo a pak se na ni roky vzpomínalo! No nic, konec nostalgického okénka, tady máte zážitky roku 2021: Když si na dovolené nestihnete udělat make-up, aspoň si umyjte vlasy. Když ani to nestihnete, naneste rtěnku. Pokud nestíháte ani rtěnku, vemte si aspoň prstýnek. Stejně budete nejhezčí, protože o pleť se postará opálení a o vlasy…
