(Boh) Nedávno jsme si s Fatalkou povídaly na téma multikulturalismu v posteli. Pokud hodně cestujete, pohybujete se ve vybrané společnosti a mluvíte plynně několika jazyky, pak máte o zábavu a velkou divezitu postaráno. S ohledem na fakt, že náš blog čtou i rodinní příslušníci, nešly jsme nakonec se svým výčtem až do takových detailů, jak by si asi někdo představoval. Ale i tak se jedná o celkem slušnou sešlost.
Jedna z nás byla inspirací velmi, ale velmi slavnému malíři a ta druhá zase jednoho malíře velmi milovala. Jedna byla rozptýlením soudci mezinárodního tribunálu v Haagu a ta druhá popletla hlavu chirurgovi z New Yorku. Pokud se na to podíváme ze statistického a demografického hlediska, chodily jsme s katolíky, křesťany, židy, muslimy a dokonce s jedním rádoby buddhistou. Poznaly jsme díky našim známostem jak se k ženě chová Íránec, Turek, Ital nebo například Rakušan, jak umí líbat Američan, Srb, Polák a taky Izraelec. V klidu jsme si vyrazily na rande s Indem v turbanu, Němcem s vonnými tyčinkami nebo velvyslancem v pohorkách. Zažily jsme jaké to je trávit čas s někým v rozvodovém řízení i s tím, kdo nám o svém stavu nepokrytě lhal. Nebály jsme se dát šanci někomu kdo byl mladší, i tomu, kdo byl o hodně, ale hodně starší. Jedna z nás dokonce chodila s příbuzným, kterého poznala na svatbě a s kterým se setkává  už jen na rodinných sešlostech. Naposledy na pohřbu.
Randily jsme se zahradníkem, studentem, hotelovým magnátem, rockovým hudebníkem i úspěšným realitním makléřem. I přes tento dech beroucí seznam bych ráda uvedla, že jsme obě byly označovány za běhny mnohem dříve, než jsme ve skutečnosti s běháním začaly. Se všemi výše zmíněnými jsme trávily čas, takže se nejednalo o pouhé běhání, jak si možná někdo ve své omezenosti myslel nebo stále myslí. Nikdy jsme svým „turistickým průvodcům“ nebyly nevěrné a nikdy jsme na ně nezanevřely. Byli všichni úžasní a jsme za seznámení s nimi vděčné, bez nich bychom to totiž nebyly my. Femme Fatale s Bohyní.