(Boh) Nic se neděje náhodou a určitě to nebyla náhoda, že jsem cestou do práce potkala mého profesora na mezinárodní bezpečnost. Chodila jsem na univerzitu v době, kdy Američané vtrhli do Iráku a tak se problém přístupu k teroristům, mezinárodní bezpečnost, právo odzbrojení a únosy civilistů staly hlavním tématem všech volných diskuzí. Myslím si, že ve své podstatě je princip boje s teroristy v Iráku dost podobný boji s teroristy v osobním životě. Tady jsou velká moudra, na která jsem si to ráno v tramvaji č. 8 vzpomněla:
„Počítejte s tím, že se s teroristou nikdy nedohodnete. Je nestabilní, nedodržuje slovo a volně mění pravidla. Vždy ve svůj prospěch. Musíte být tvrdí, protože systém já ustoupím-ty ustoupíš, tady nefunguje.“ (Klasická diplomacie je vám k ničemu. Bohužel naše vychování nám velí, začít nejdřív po dobrém. Jenže teroristé vaše vychování nemají. A tak jsou vždy o krok napřed. Pamatujte si to!)
„Teroristé pracují s emocemi a zaštiťují se vyššími hodnotami, jako je národ, rodina, náboženství, život, pokolení, děti, spravedlnost a jiné.“ (ve své podstatě použijí cokoliv, co na vás zabírá a co působí jako vyšší princip)
„S teroristy se nevyjednává.“ (z vyjednávání získávají dojem, že mají pravdu a že jsou v právu. Stoupá jim ego a chtějí víc. To, bohužel, nadměrná pozornost s lidmi dělá.) „Teroristům se nikdy neustupuje. I kdybyste měli přijít o rukojmí.“ (Strašná pravda. Pamatuji si, že mnou otřásla. Nicméně než by se rozpoutala nákladná a nejistá válka, obětuje se raději jeden člověk. Je tu šance, že se pro teroristu stane přítěží a když uvidí, že o něj nikdo nestojí, propustí ho. Na druhou stranu, když z něj kouká profit, je s rukojmím amen. Pokud se ovšem nepokusí zachránit sám. I takové případy tu byly…)
A zlaté pravidlo na závěr: „Teroristům se neustupuje. Nikdy. A při nejbližší příležitosti se musí odstranit. Protože dokud se jich nezbavíte, ta hrozba, že zase někoho unesou, tu bude pořád!“
Musela jsem se smát sama sobě, jak jsem si cestou od Palladia až na Hradčanskou vzorně opakovala zásady boje s teroristy. Premiantka jak vyšitá.
A pak mi to došlo. Najednou jsem viděla celý zástup teroristů, citových vyděračů a emocionálních upírů, které jsem ve svém životě potkala a nad kterými bych ráda zvítězila, ale většinou jsem se jen vyčerpala vyjednáváním a diplomacií, abych nakonec zvedla kotvy a jela si od nich odpočinout někam jinam. V čele zástupu jsem viděla stát osoby, které mi aktuálně otravují život. Právě teď! Netušila jsem, že právnická fakulta je tak multifunkční, ale zřejmě své znovu nalezené znalosti přece jen využiji. Ovšem budu se muset nejdřív vyrovnat s tím, že bych mohla přijít o rukojmí.