Co jsem se naučila...,  v roce 2011

Listopade, listopade…já teda vydržím (zatím)

(Boh) Listopad byl jako horská dráha se zastávkami u Santa Clause a samotného Lucifera. Dostala jsem vše, po čem jsem toužila, ale nic nebylo zadarmo. Někdy jsem se musela snažit míň a někdy víc. Občas jsem ztrácela víru v dobro, v samu sebe a někdy jsem naopak blahořečila mé „dolče vitě“. V listopadu jsem si vybojovala zimní bundu a nečekaně dostala novou postel. Urvala v mrazu a tmě co se dalo, ochutnala husičku a zamilovaně s Drahým tančila ploužáčky. Dostala jsem v práci přidáno a můj domácí mi konečně nainstaloval myčku. Na oplátku jsem dostala vyúčtování, které se mi moc nelíbilo, bylo narušeno mé soukromí i důvěra a aby toho nebylo málo, ucpaly se mi všechny odpady v bytě. Nicméně po několika hodinovém intenzivním čištění, lamentování, litrech louhu a vzývání nebes, nakonec staleté nánosy humusu povolily a trubky jsou teď jako nové. Co bude s tím zbytkem ukáže až prosinec.

Listopad byl velmi náročný měsíc a opět mi potvrdil, že musím vydržet. Připomněl mi, že některé věci opravdu nemám zapotřebí a měla bych počítat s tím, že když se labrador s rodokmenem chová jako uštěkaná pouliční směska, dostane holt po čumáku, protože se od něj očekává něco víc, než jen unavující štěkot a okousané boty. V listopadu jsem pochopila, že si mám stát za svým a nemám zrazovat výchovu své babičky ani životní hodnoty, ve které věřím. Díky akci Versace v HM jsem si oživila staré dobré základy marketingu, v Palladiu konečně zavrhla veškeré rádoby módní, leč nekvalitní, řetězce a taky si řízením osudu připomněla pravidla jednání s teroristy. Se srdcem v kalhotách i na dlani jsem se rozhodla neustoupit. Za žádných okolností. Protože pak bych neustupovala jen další měsíc, ale roky a možná celý život a na ústup je Bohyně opravdu škoda.

Žádné komentáře

  • Femme Fatale s Bohyní

    Jsem ráda, že to, co napíšu, někomu pomůže. Třeba si jen utřídit myšlenky, ale pomůže. Já jsem tím ustupováním myslela hlavně disciplínu a upřímnost k sobě samé, udělat správnou věc, i kdyby měla být neoblíbená a přestože by mě to mělo bolet. Prostě vydržet.

  • Dita Lendvayová

    Asi máš pravdu… teda určitě… neustupovat, to je ten pojem, který jsem hledala… Já vlastně pořád jen ustupovala ve jménu klidu a pohody a najednou jsem zjistila, že jsem ustoupila až kamsi do bahnitý stoky, ze který komunikovat je dost těžký a těm nahoře se se mnou vlastně ani bavit nechce a těžko mě brát vážně… Máš pravdu!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *