Co se nám honí hlavou

Hodně osobní rady začínajícím novinářkám

(FF) Pište, pište, pište. Bez ohledu na babičku a faráře, jak říkal Lustig.

Vařit kafe a rovnat šanony ve vydavatelství můžete půl roku. Maximálně. Prolít si hrdlem víc kofeinu je jen ztráta času.

To, že vůbec neumíte pracovat v excellu, se dá zatloukat přesně pět let. Pak nastávají perné chvíle, pot na čele a zběsilé telefonování na všechny strany. Takže si to ošéfujte lépe než já.

Možná vás vyšlou na první tiskovku do nemocnice na reportáž o rakovině. Možná vás bez přípravy pošlou na rande se slavným hercem, který bude mít plnou pusu řečí o rodině, aby po vás po skončení rozhovoru vyjel. Dá se to přežít a je to zkušenost k nezaplacení. Testováno na mně.

Na služební cestě se snažte dorazit na všechny akce, které pro vás hostitel pořádá. I kdybyste za sebou měla večer ve vinařském sklípku a zcela nevinnou (prokecanou) noc s ředitelem hotelu. Pokud je hotel nekuřácký, nekuřte na pokoji. On ten výjezd hasičů nakonec vámi okouzlený ředitel zaplatí, ale zbytečně na sebe (zase!) upozorníte. A pište si, že příště už pojedete na tiskovku leda do Letňan. Ano, také testováno na mně.

Datum uzávěrky je nejlepší inspirace. Během uzávěrky je legislativně povolený zvýšený přísun hamburgrů, čokolády, kofeinu a hysterie. Sem tam se dá započítat i nějaký ten nákup hadříků. A bot samozřejmě. Drahá kabelka jen při razantním zvýšení prodeje média.

Neflirtujte se svými kolegy. Hlavně ne s těmi, se kterými spolupracujete dlouhodobě. A to jsou skoro všichni. Takže z večírku alou v deset domů. Z team buildingu radši ještě za světla (podvečerního, pochopitelně).

Buďte milá a budujte si síť kontaktů. Pokud se vás vaše síť kontaktů pokouší ve dvě ráno před vaším domem políbit, někde jste udělala chybu.

15 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *