Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

Co jsem se naučila v roce 2012

(Boh) Po vzoru Fatalky a její rubriky „co jsem se naučila…“ jsem se rozhodla zhodnotit pro mě velmi rušný rok 2012. Zde je malá rekapitulace toho, co jsem se v roce 2012 a v čínském roce draka, který se zvolna blíží ke konci, naučila:

Naučila jsem se, že Vesmírná rovnováha a teorie mávnutí motýlích křídel existuje a opravdu funguje. Takže když jednomu vezmou řidičák, jiný díky tomu získá dostatek prostoru, aby se naučil řídit. Ať už se mu to líbí nebo ne.

Když se s někým rozejdu, je lepší mu nepsat sms, emaily ani mu nevolat své pocity, i když jsem na to zvyklá. Přestože mi to sdílení schází. Je to jen berlička. Naučila jsem se, že je lepší být statečná, začít randit a odjet sama na kdysi společnou romantickou dovolenou, protože samotou člověk dospěje. A vám, jemu i tomu (možná živému, možná mrtvému) vztahu tahle změna opravdu prospěje.

„Můžeš u mě přespat, ale nic nebude,“ je velká lež. Víme to všichni a víme to už ve chvíli, kdy to říkáme, jen si to nechceme přiznat. Jako většinu věcí v našem životě.

Dovolená na lodi všechno prověří. Pokud jste v partnerství nebo přátelství byli jen trochu neupřímní, na lodi všechno vyplave. Všechno jednou praskne, takže pokud tu explozi chcete oddálit, na loď nejezďete.

Stěhování spadá do kategorie zátěžových životních situací. Stejně jako rozvod nebo úmrtí blízké osoby. Pokud se chystáte na stěhování, vykašlete se na velkolepé plány a o ničem moc dlouho nepřemýšlejte. Řiďte se pocitem a jednejte. Jen si kupte spoustu černých pytlů, do kterých budete vyhazovat zbytečnosti, protože 80% předmětů opravdu zbytečnosti jsou a taky povolejte přátele a rodinu. Všechny a několikrát. Sami to prostě nezvládnete. Stejně jako ten rozvod nebo úmrtí blízké osoby.

Termohrnek rozděluje společnost. Kdo by to byl řekl…

I když se to nezdá, i ten největší otrava se může stát vaším nejvěrnějším čtenářem. (odkaz si ve stylu potrefené husy najděte sami :-)

Vesmír má smysl pro humor. A taky mi splní vše, co si přeju. Nebo na co pomyslím. Ať už se jedná o Drahého, mojí práci, frontu na poště nebo Marii Antoinettu. Stačí si jen objednat a pak věřit. Víra je důležitá. Víra nám brání ve zhroucení. Díky víře máme směr a jistý krok a taky to, co si přejeme.

Při focení se všechno předstírá. Chůze, smích, rozhovor. Takže stojíte štronzo, usmíváte se a nemluvíte, ale vlastně jdete, povídáte a všechno je v pohybu. Kromě vás. Ale to jsem se nenaučila. Přesto vznikly skvělé fotky, za které Ceranně děkujeme.

V jednoduchosti je genialita a když jste dostatečně vtipní, můžete vyhrát v kulinářské soutěži i s absolutně jednoduchým receptem.

Prostředí ve kterém žijeme, ve kterém jsme vyrůstali nebo ve kterém trávíme většinu svého času, nás formuje. Ale jak je to vlastně hrozné v panelákové králikárně nebo v secesním domě u dráhy hluboko v ghettu, nám dojde až když tu králikárnu nebo ghetto, pardon rezdenční čtvrť, opustíme. Ale tak je to asi se vším… Ze mě se stala Alfa s dlouhejma nohama.

Jezdit na wellness víkendy do nemocnice je hloupost a nedělejte to, i když ten víkend máte zadarmo. Nestojí to za to. Nikdy! Opakuji NIKDY!

Když je vám třicet, vykašlete se už proboha na sdílení bytu a koukejte si najít partnera nebo dobrou práci. Nebo oboje. Spolubydlení po třicítce bych zakázala. Napsala za zvuku hokeje na nové sedačce, kterou si koupila s Drahým.

Můj rok 2012 by vydal za dva. Ale i přes to kvapíkové tempo jsem za něj vděčná. Za to dobré, i za to zlé. To dobré mě pohladilo, to zlé posílilo. Nakonec jsem v plusu. Tak jako vždycky. Má naivní pozitivní mysl, neutuchájící odhodlanost a otravná vytrvalost vám všem přeje krásný a úspěšný rok 2013. Nechť se děje to, co má. A pokud nejste spokojeni, změňte všechno, co se vám nelíbí. Protože můžete. Naštěstí.

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Jeden komentář

  • panda

    Vsetko, co nas nezabije, nas posilni a kazda skusenost, aj ta negativna, cloveka posuva dalej. Zacinam byt nechutne optimisticka, kedze som sa vselikym riadenim osudu ocitla v situacii, ked mi nic ine nezostava. Ale verim, ze jedneho dna o tom vsetkom napisem roman, to sa pobavime:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *