(Boh) Toto je další recept (bez receptu), který popisuje mé kulinářské umění v praxi. Nejdůležitější ingredience… * papiňák, který jsem dostala k narozeninám * obrovské nadšení * přítomnost obchodu ryby-drůbež, se sobotní otevírací dobou * (A jak se později ukáže, i můj Drahý…) Začínáme – pátek/sobota… Vaření ve své podstatě začalo již v pátek v noci, kdy jsem si do půl třetí ráno zapékala uv gelové nehty. Na rukou i na nohou. Vřele doporučuji! Jedině tak dosáhnete té pravé sobotní agónie. Zaručeně Vám pak bude jedno, jestli koupíte kuřecích skeletů pět nebo šest, kolik váží vodňanské chlazené kuře a absolutně přejdete fakt, že zelenina na polévku vypadá hůř než vy. Ve své podstatě vás uvadlost…
-
-
Vyzkoušely jsme – James Dean bar
(FF) Znáte to, jsou večery, kdy chcete někam, kde to dobře znáte a jsou večery, kdy nutně POTŘEBUJETE někam, kde to vůbec neznáte a všechno bude nové a v nejlepším případě vzrušující. Přesně proto jsem v pátek večer vyrazila se sparingpartnerkou, které budeme pracovně říkat třeba – rychlý pohled do kalendáře, vyhledat fitkivní jméno…ech, Luděk ne… Bronislav také ne… – dobře, tak Nina. Pro své proskotačení jsme vybraly bar James Dean v samém centru stověžaté. Popravdě, nečekala jsem nic. Byla jsem ráda, že jsem se dokázala zvednout z pohovky, kde jsem usnula na časopisech, odlepit si z nohy folii z nové knížky, namalovat se, jakžtakž obléknout a vyrazit do ulic. Moc…
-
Vyzkoušely jsme – Julia Child (poprvé)
(Boh) Nevím, jestli je to tím, že mám ráda časosběrné dokumenty, nebo láskou k jídlu, ale mně se film Julia&Julie, který je o blogerce vařící podle slavné kuchařky, líbil. Spousta lidí nadšená nebyla, ale já jo. Viděla jsem ho tak před dvěma roky a některé scény si pamatuji dodnes. Proto mě moc potěšil Google, když minulý týden použil logo k upozornění na 100. výročí narození Julie Child. Byla velká, hlučná, milovala jídlo a jako správná Američanka se nenechala v poválečné Paříži odradit francouzským nabubřelým přístupem a s vervou sobě vlastní pronikla do tajů francouzské kuchyně. Její kuchařka, kterou sepsala ještě s dalšími dvěma dámami je jakousi Biblí pro každého, kdo se rozhodne vařit francouzskou kuchyni.…
-
Vyzkoušely jsme – pečenou kozu
(Boh) Náš blog není o jídle, a proto ani tento příspěvek nebude aspirovat na recept roku. Spíš bych se chtěla podělit o své zážitky. Přestěhovala jsem se do bytu, kde je trouba. To není asi tak nic zásadního, pro člověka, co troubu má. Jenže já téměř 30let žila v kuchyni se sporákem a mikrovlnkou. Pekla jsem leda tak o víkendu s babičkou na Kladně. Kuře a bublaninu. Zbytek jsem v Praze řešila Remoskou nebo mojí chytrou mikrovlnkou s šestým smyslem. Pod dojmem budoucí úžasnosti jsem se rozhodla vařit. Vyrazila jsem tedy na nejlepší farmářské trhy v Praze (o těch někdy později) a nechala se inspirovat. Farmářka z kozí farmy v Kojetíně byla strašně milá, vysvětlila mi,…
-
Jak Fatalka vařila špecle a tančila salsu – aneb vyzkoušely jsme
(FF) V touze po nových zážitcích jsem přemohla svou zimní lenost a nechuť a vyrazila pro vás posbírat nějakou inspiraci do únorové Prahy i „mimoPrahy“. Vyzkoušela jsem kurz salsy, rakouské kuchyně, vlasovou kúru Juvexin a Elixír pohody (o tom více Bohyně). Taky jsem se učila pít whisky už odpoledne, hrát bowling a kulečník a posílat číslo časopisu do tisku s ukrutnou kocovinou, ale to nepokládám za tak exotické zážitky a jistě si to dovedete představit nebo odžít sami. A jak tedy testování dopadlo? Bylo to jako život sám, někdy dobré, někdy špatné, někdy na začátku špatné a pak dobré, jindy naopak. Tak třeba ty špecle. Přiznám se, že první tři várky…
-
Vyzkoušely jsme – firma Torád (zásilka potravin i s recepty)
Fatalka vaří. A paří…. (FF) Dostala jsem za úkol uvařit večeři. Tedy otestovat službu, kterou poskytuje firma Torád. Přiveze odměřené suroviny, recept a zanechá je i vás kulinárnímu osudu. Vybrala jsem si dýňové rizoto s rozmarýnem a lahví italského bílého vína. Z dýně jsem nikdy nevařila, tak proč se trochu neobohatit, že? Vařit umím. Sice občas něco v kuchyni vzplane, ale nejsem detailista, co by řešil takové prkotiny, a navíc oheň je můj živel. První průšvih nastává, když kurýrka se zásilkou dorazí o hodinu a půl déle než říkala, ve chvíli, kdy pološílená hlady přemýšlím o obligátním salátu. Suroviny vypadají báječně. Láhev vína také. Tu se rozhodnu vyzkoušet jako první.…