Co se nám honí hlavou

Barbie na vážkách

(FF) Ken je krásný, svalnatý, svůdný, má jiskrný pohled a charisma. Frenk je kluk od vedle. Hodný, milý, sympatický, vždycky Barbie se vším pomůže a nic za to neočekává. Dělá kafe a je milý. Ken je drzý, zpupný, vyzývavý, rád provokuje a nebere si servítky. Některé situace se v našem životě pořád dokola opakují. Jeden je zlý, druhý je hodný. Černá a bílá. Divoká přitažlivost na straně jedné, pohoda a přístav na straně druhé. Ale co když? Co když Ken není úplně zlý a Frenk není úplně hodný? Co když Ken skrývá svou citlivou stránku, protože si nevěří a Frenk se dokáže pěkně rozdivočit? Většinou to tak je, protože na strohé rozdělení životních situací na černé a bílé věří jen hodně naivní nebo nezkušení lidé. A co dělat, když se nemůžete rozhodnout? Máte z černé a bílé namíchat vlastní divoký mix, dát šanci oběma a pak se rozhodnout? Nechat je oba jít a najít někoho, kdo je černý i bílý a umí to mistrně a hodně překlápět? A existuje někdo takový nebo si musíme umět vybrat mezi ničivým vzrušujícím uragánem na divokém moři nebo poklidným přístavem, který nás uhoupá nudou do bezvědomí? Nejrozumnější je asi svůj kompas nastavit na projetí divokých vod a věřit, že nás dovedou do bezpečného přístavu, kde ovšem o zábavu není nouze. Let´s go sailing!

4 komentáře

    • Femme Fatale s Bohyní

      Řiďte se intuicí. Co cítíte a slyšíte, když zavřete oči a představujete si budoucnost. Když je vám dobře, když máte jen samé dobré pocity, žádné temné mraky nad vámi, pokračujte. Když se vám zvedá žaludek nebo dělá mdlo, utíkejte pryč. Protože zatím je to jen jako, ale v reálu bude ještě hůř! Hlavně se zeptejte sama sebe, jestli by se vám to takhle líbilo za rok,za dva a za deset let. Protože lidé se nemění… (Boh)

  • Mademoiselle Suzanne

    Instinktivně střídám klidné přístavy a divoké vody. Opouštím přístav, abych si nabila na divoké vodě a zakotvila zase v jiném přístavu. Vytvářím si svůj vlastní “vodní koloběh” :)

  • Žabička

    Z mé vlastní zkušenosti je klidný přístav super, máš dost času najít sama sebe, objevit tajemný vnitřní klid a když se zadaří, tak i vnitřní hlas, máš čas porozumnět a naučit se mnoha věcem.
    Ale po 10 letech klidu zatoužíš vyrazit na širé moře a je ti jedno jak moc divoká jízda to bude… vyrazíš.
    A je to vážně jízda!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *