(Boh) Bylo okouzlující dneska ráno zamávat příteli z okna, když projížděl kolem mé práce autem. Okouzlující a nečekané. Chvíli sice trvalo, než opravdu přijel a vypadalo to, že se do té doby pohádáme, ale nakonec se to povedlo… Mávala jsem jak o život a i když jsme se viděli jen na pár vteřin, měla jsem pocit, že je to celá věčnost. Viděla jsem co má na sobě, jak se směje a jak mi zběsile mává. Přišla jsem si jako ve školce, když jsem tátovi mávala z okna, zatímco odcházel do práce. Bylo to překvapivě úžasné, veselé, hlučné a velmi emotivní. Absolutně mě to odrovnalo. Moje kolegyně v kanceláři taky…