(Boh) V březnovém čísle Vogue (US verze) je velký rozhovor s Adele. Mám Adele moc ráda, stejně jako Vogue, a proto jsem se rozhodla, že si březnové vydání seženu. Začala jsem klasicky fb statusem, který měl slušný ohlas a získala jsem tak několik kontaktů na ty, co by Fashion Bibli mohli dovézt. Kamarád mé kamarádky (říkejme jí třeba Fatalka:-) se koncem února měl vracet z USA, takže jsem ho směle oslovila – nikdy jsme se neviděli, ale na facebooku jsme si několikrát vtipně psali, takže jsem věděli jeden o druhém. Vždycky to byla legrace komentovat Fatalčiny fotky takovou tou směšnou angličtinou ve stylu „Háu ár jů?“. V povrchnostech jsme byli dobří, ale jakmile jsem potřebovala něco určitého, jasně…
-
-
Marni pro H&M
(Boh) Ve středu jsme si s Fatalkou vyrazily do H&M na prodejní akci Marni. Marni mám osobně ráda, ale můžu nosit jen jejich šperky. Už v Itálii mi došlo, že nejsem Marni typ. Mimochodem fakt, že si vedení Marni pro natočení reklamního spotu vybralo Sofii Coppolu, není od věci. Ona totiž jejich typ je. Drobná, intelektuální, bez boků, bez prsou, tajemná a zajímavá, křehká a ekologická. Musím se přiznat, že jsem po zkušenosti s Versace nečekala žádné terno a spíš jsem se těšila na malé mozzarelky, makronky, očumování lidí a dostatek prosecca. Na to, že si s Fatalkou popovídáme a možná si koupím v akci nějaká obyč trička. Jak moc jsem se zmýlila se ukázalo už v půlce…
-
Úklid duše podle G.Corsa
(Boh) Stala se mi zajímavá souslednost. Životní události mě v jednen okamžik dokopaly v úklidu duše i svého obydlí. Oboje mělo za následek velmi příjemný pocit. Najednou se v mém životě udělal prostor na něco, co jsem měla vždycky ráda, ale vlivem svého životního stylu jsem to všechno nějak vytěsnala. Začala jsem zase cvičit (k tomu se dostaneme někdy jindy), čili jsem tělu dodala ten správný stimul a znovu jsem objevila své oblíbené autory, takže ani duše a intelekt nezahálí. A stačilo jen vyházet nepotřebnou veteš, utřít prach a srovnat si priority. Zde je báseň od Gregoryho Corsa, která se mi poté, co jsem sešroubovala postel, utřela prach a odnesla tuny papírů na recyklaci, najednou…
-
Itálie vs. Česko (1:0)
(Boh) Dnes jsem se vrátila z Itálie, kde jsem před lety nechala půlku své duše a srdce. Jakmile jsem tam přijela, došlo mi, co mi v životě opravdu chybí. Slunce, zbožím narvané obchody, kamarádi, vřelost, hluk, drzost a elitářství. Jsem zpět jeden den a ještě nevím, jestli jsem část svého srdce a duše zase nechala v Miláně nebo jestli jsem je tentokrát zabalila do svého obrovského kufru, ale zatím je mi moc dobře. I přes tu ukrutnou zimu. Zpívám si nové písničky, na které mě upozornili kamarádi, mám nové oblečení, žvatlám anglicko-italsko-česky a je mi super. Trochu se bojím, že tenhle stav je jen takové residuum a nechat své srdce i duši v Itálii…
-
Here comes trouble
(FF) Existuje pár vět, které působí jako rozbuška. Vět, které nás uvádějí do situací potenciálního nebezpečí. Tušíme to, ale přesto si nemůžeme pomoct. Pohrávat si s minou je přece tak nebezpečné a vzrušující. A někdy nás přece ani neroztrhá… Takže které věty nejčastěji zavánějí průšvihem? „Vždycky jsem toužila po zlatých lesklých šatech a tyhle mi opravdu sluší.“ „Když budu celý večer zatahovat břicho, můžu v tomhle na večírek vyrazit.“ „Ne, ta kontrolka STOP neznamená, že je něco s motorem.“ „Vyberu si víc peněz, abych nemusela pořád vybírat z bankomatu. Samozřejmě to neutratím.“ „Sním jen jeden díleček čokolády a pak ji uklidím do špajzu.“ „Ten kufr nemá určitě víc jak 15…
-
Pýcha a Předsudek vs. Barbie a Ken
(Boh) Mám nového spolubydlícího, Ira z Belfastu. Původně jsem si myslela, že díky němu dostanu příležitost zažít život jako Barbie. Jmenuje se totiž Ken. Ovšem už po několika dnech se ukázalo, že naše soužití nebude jako z růžového plastu, ale spíš jako z Pýchy a předsudku. On má uhlazené způsoby, je pravý gentleman, u kterého si stále nejsem jistá, kdy se jedná o charakter a kdy jen promlouvá anglická výchova a já jsem holka, co mluví sprostě i v cizím jazyce, má příšerné fóry a ještě příšernější rodinu. I tak to vypadá na příjemné soužití. Můj byt najednou získal takovou zvláštní viktoriánskou patinu. Když přijdu domů, Ken si žehlí košile, nádobí…