(FF) Trápí vás, že je léto už za námi? Ale no tak, podzim není tak špatný! Zde je mých deset důvodů, proč se těšit na podzim. 1. Příroda je na podzim krásná. Tedy příroda je krásná vždycky, ale to barevné listí, ranní mlhy nad řekou, dozrávající hrozny a padající kaštany, to je prostě paráda. 2. Vycházejí nejtlustší čísla módních časopisů a začíná nová módní sezona. Takže hurá do obchodů pro zářivé svetříky s límečkem, vínové kabelky a vysokánské boty se zrcadlovými podpatky. A nikdo nemůže říct ani popel, že jste servaná z nákupů a kreditka je vybílená tak rychle, že ani brečet nestihne. 3. Člověk mnohem víc ocení teplou postel,…
-
-
Život jako ze stejkárny
(Boh) Nedávno se v rámci Porozchodového klišé na našem blogu rozvinula diskuze na téma kterak ze své hlavy vytěsnit strašné vzpomínky na nevydařenou lásku. Vanilka i Harimata se přiznaly, že obě v určitém období svého života vymazaly vzpomínkovou mapu, kvůli člověku, který v ní vytořil ohavný bolavý kráter. Tak trochu Věčný svit neposkvrněné mysli, který jsem si sama vyzkoušela. Někdo vám ublíží, zažijete něco ne moc extra a lup – vymázneme tu křivdu z paměti. Ovšem i se vším, co se v té době dělo. Nevím, jestli jsem v minulém životě byla řezníkova (nebo lépe chirurgova) dcera, ale čím jsem starší, tím míň takové postupy schvaluju. Považuji to za malování internačních táborů na růžovo. Nebo ještě…
-
Inzerát na víkend
(Boh) Jasně, je to líbívý cajdák. Jako všechno od Kryštofa. Ale co byste poslouchali vy, při vybalování krabic? Bacha?! Asi ne. No, a jak už to v tomto našem malém rybníčku českého showbusinessu bývá, někteří interpreti se hrají neustále, ať už napíší cokoliv a jiní nikoliv. A tak mi z rádia posledních čtrnáct dní hrál neustále Kryštof svůj Inzerát. A víte co, vůbec mi to nevadilo. Díky divadelní průpravě jejich texty nejsou tak hloupé a když za sebou zavřete 25let života na jednom místě a v tom novém tančíte mezi krabicemi, je fajn slyšet, „že bez konců, prostě nejde začít od-za-čát-ku!“ Ať už to znamená cokoliv. Pro mě je tahle…
-
Porozchodová klišé
(FF) Rozhodla jsem se vyhnout všem porozchodovým klišé. 1. Nebudu psát ukňourané posty na blog 2. Nebudu večer doma plakat do zmrzliny při sledování Bridget Jones 3. Neopiju se s kamarádkami v baru 4. Taky nebudu zběsile nakupovat blbosti a 5. Nebudu chodit na rande s kýmkoliv jen proto, abych si dokázala, že jsem pořád krásná a žádaná. No. Takže píšu ukňouraný post na blog, pláču do zmrzliny u filmu Na dotek a opíjím se s kamarádkami v baru. Ehm ehm. No. Průšvih dneška byl například v tom, že jsem šla do Jazz docku. Vltava se vlnila všude kolem, kd jsme před pár týdny byli, do vody padaly první žluté…
-
10 důvodů, proč je Ibalgin lepší než muž
(FF) Zde je deset důvodů, proč je Ibalgin lepší než muž: 1. To, že vás bolí hlava, není pohroma, ale jeho smysl života. 2. Není návykový, což muži jsou. Oxytocin, city, emoce, báječný sex, ech, však vy víte, o čem mluvím. 3. Dostanete ho v balení rovnou po více kusech. Nemusíte ho tedy přesvědčovat o jeho jedinečnosti. Vlastně ho nemusíte přesvědčovat o ničem. 4. A když jeden odejde, pořád tu jsou další. Uklidňujícně stejní. 5. Můžete před ním brečet. Bolestí, vzteky, lítostí. On vás utiší. 6. Zahání bolest. Muži ji někdy způsobují. 7. Je mu jedno, že máte zrovna mastné vlasy, špatnou náladu nebo PMS. Na PMS se vlastně vyloženě…
-
Dokud nás smrt nerozdělí
(FF) Neumím se pořád moc vyrovnat se smrtí. Kdykoliv se ochomýtne kolem, přestávám spát a začnu být prapodivně smutná. A nebrečím. Jsem jako v zemi nikoho a na malý moment mi připadá, že nic nemá cenu. Vždyť stejně všichni umřeme. Nechce se mi moc komunikovat a prosím všechny, aby mě chvíli nechali potácet se emocionální pustinou a počkali, až se zase jako bájný Fénix vynořím a budu mávat křídly. Bohyně mě ale zmizet nenechala. V předvečer pohřbu pratety se mnou šla do baru a povídá mi: „Smrt je něco jako radost, bolest, štěstí nebo smutek. Součást života. Je to grand finale, které všemu dává smysl. Pohřeb je jako oslava,…
