(Boh) Když vyrůstáte na klasice jako je balet, Cimrman, Kafka a Mozart, to všechno řízlé koncem devadesátých let, kdy PSH byli týpci z Jižáku, zlomit se v pase byla novinka a na ulicích se začaly objevovat první „čmárance“, je jasné, že Flying Bach je přesně pro Vás. Sedne vám. Já to věděla okamžitě. Miluju svobodu, graffity a urban style of life. Na maloměstě nebo venkově bych chcípla. Jsem krasická city girl, co se v lese ztratí a otráví mochomůrkou, nerozezná sojku od nějakého jiného ptáka (nic mě nenapadá), ale pokud je třeba najít nejlepší klub, dostat se ke kadeřníkovi roku, mávnout na taxíka nebo ve dvě hodiny ráno sehnat punčocháče, nedejbože drogy (!), vím přesně…
-
-
Vyzkoušely jsme – Ondřej Havelka v Lucerně
(Boh) „Tetá, co děláš v sobotu?“, ozvalo se do sluchátka. Hystericky jsem zalovila v paměti. „No, asi nic podstatného, řekla bych,“ odpovědla jsem Karolíně a už nebylo cesty zpět. „Mám lístky na Havelku do Lucerny a taky narozeniny. Půjdeš se mnou?“ „No tak jo, super!“ „Bomba. Takže si sežeň dobový kostým, po obědě tě vyzvednu. Pa pa pa!“ A bylo. Dobový kostým jsem nesehnala, ale slušných šatů mám plnou skříň a botiček jakbysmet. Původně jsem se domnívala, že Havelka hraje odpoledne, ale promakanost Karolinina plánu mi došla až cestou k vlásenkářce Miládce (největší odbornici na vlasy), která nás doslova vyčesala do třicátých let. Ovšem zatímco Karolína v černých šatech, s kohoutí čelenkou, perličkovým náhrdelníkem a…
-
Jak Fatalka vařila špecle a tančila salsu – aneb vyzkoušely jsme
(FF) V touze po nových zážitcích jsem přemohla svou zimní lenost a nechuť a vyrazila pro vás posbírat nějakou inspiraci do únorové Prahy i „mimoPrahy“. Vyzkoušela jsem kurz salsy, rakouské kuchyně, vlasovou kúru Juvexin a Elixír pohody (o tom více Bohyně). Taky jsem se učila pít whisky už odpoledne, hrát bowling a kulečník a posílat číslo časopisu do tisku s ukrutnou kocovinou, ale to nepokládám za tak exotické zážitky a jistě si to dovedete představit nebo odžít sami. A jak tedy testování dopadlo? Bylo to jako život sám, někdy dobré, někdy špatné, někdy na začátku špatné a pak dobré, jindy naopak. Tak třeba ty špecle. Přiznám se, že první tři várky…
-
It takes two to tango
(Boh) V angličtině se říká It takes two to tango, neboli jak se říkalo u nás doma Na všechno musí být dva: jeden co to dělá a druhý, co mu to povolí. Jsou tance, které se dají s přehledem tančit bez partnera, ale když se dostáváme na klasiku, je tu jediná možnost. Pár. Miluju tanec v jakékoliv podobě a na dobu, kdy jsem s Drahým chodila do kurzů společenského tance strašně ráda vzpomínám. Myslím si, že právě tanec je něčím, co prověří nejen váš vztah, ale i váš charakter. Už po prvním taktu se projeví, kdo je vůdčí osobností a jestli mezi vámi panuje důvěra. Jestli jste ochotni tomu druhému prominout malé přešlapy a…
-
Disco v Plzni
(Boh) Moc se mi líbilo disco pro -desátileté v Plzni. Původně jsem si myslela, že jdu do klasického klubu. Patřičně jsem se naladila, vyzkoušela si podle MTV několik lascivních póz a vytvořila pořádného Jokera na obličeji. Nebo jak by moje bábí řekla: „Jak Sixtinská kaple.“ Jaké ovšem bylo moje překvapení, když jsme dorazily do podzemí hotelu Continental. Stačilo sejít pár schodů a ocitli jsme se na diskotéce z let minulých. Trochu mě to zaskočilo, staří lidé, hudba ze sedmdesátých let, stolečky, obsluha, DJ co uvádí songy… Ovšem po chvíli aklimatizování mě to začalo nesmírně bavit. Bylo totiž jedno, kolik mi je, jak vypadám a jak tančím. Mezi bloky písniček byly přestávky a…
