(FF) Musíte, prostě musíte vidět: Děsivé filmy jako Elementární částice, La Cara Oculta, Daydream Nation a Perks of Being a Wallflower. Na oddech potom Surfařku a Mladou Viktorii. Jeslti se budete bát, nebo vám přitom a potom bude trochu DIVNĚ, tak si nestěžujte, já jsem vás varovala. navštívit a jíst: Cokoliv v Café Lounge. Už jsme tam byly asi třikrát a pokaždé super. Znalci sem chodí na kávu, my na hezké prostředí, milou obsluhu a jídlo. Nejhezčí místa jsou v přední části restaurace a na proužkovaných křesílkách u okna. A jen mezi námi – pokud budete čekat na recepci předtím než vás usadí, chovejte se kultivovaně. Jsou tam kamery, že. Těch jsem…
-
-
Co jsem se naučila v březnu
(FF) Když něco sním a nikdo to nevidí, je to jako bych to nesnědla. Tolik k jarní dietě. Sebelepší nápad je vám na nic, pokud se o něm nikdo nezdozví, nebo pokud čekáte s jeho realizací na ten nejlepší čas. To je prostě jako s tou lahví vína schovávanou na speciání příležitost a schovávání krásných šatů na rande s tím pravým. K čertu s tím. Emoce jsou bezpečné. Ať žije kineze. Po třicítce by už nikdo neměl dělat recepční, servírku nebo nosit dva cůpky, laciné pestrobarevné holínky nebo flitrové tričko. Stěhování a zařizování domácnosti je sice zábavné, ale taky únavné. Nejspíš proto lidé žijí v páru, že. V pivnicích mají…
-
Ach ta zima…velká blbost!
(Boh) Nemůžu se ubránit dojmu, že jsme národ mrzoutů a vzdychalů. Ano, zima trvá déle, než jsme zvyklí. Ano, je to nepříjemné, ale víte co je ještě horší? To neustálé fňukání, lamentování a hořekování nad něčím…CO NEMŮŽEME ZMĚNIT! Upřímně, začíná mi zima lézt na nervy už jen kvůli těm kecům. V televizi, v novinách, na internetu, při rozpravách s přáteli nebo při setkání skoro cizinců ve výtahu. Ano, chci už dát tu ušmudlanou péřovku do čistírny, a taky se bojím, že neužiju oba designové kabáty, co jsem si koupila ve Florencii, protože jaro nebude a nastane rovnou léto, ale tohle bručení a nadávání mi teda bere víc energie než zima…
-
Vyzkoušely jsme – Ivo Toman
(Boh) Jistě, nevyzkoušela jsem Ivo Tomana tak, jak by si asi někdo představoval, ale vyzkoušlea jsem jeho knihu, druhou si koupila a zhlédla maximum videí, co se dalo. Tenhle člověk mě nadchnul. Jeho knihy jsou přímé, ostré jako břitva a pracují s fakty i emocemi čtěnáře. Je vědecky dokázáno, že své IQ prostě nezvednu, i kdybych se na hlavu postavila. Ale své EQ mohu každý rok zvýšit až o 10% (jak a kdo na to přišel, netuším, ale když něco děláte, výsledky by se měly projevit, nebo ne?). IQ je tradiční inteligence, ale EQ je naše vnitřní emoční inteligence. A tu můžeme ovlivnit tím, že na sobě budeme pracovat. Ono je…
-
Ask for more
(Boh) Znáte to, valí se to na nás ze všech stran. Reklamní slogany a hesla, která nám mají vyrazit dech a emocionálně nás naladit na produkt, který si máme koupit. Jeden takový, vlastně dva mě osobně zasáhly. Vyrůstala jsem v čistě porevoluční době. Rekalmy byly jako malé filmy a plechovky se sladkými bublinkovými moky se teprve začaly dovážet. A s celou tou revolucí sem přišlo i heslo Ask for more. Vrylo se mi to do paměti stejně jako Just do it nebo Always Coca Cola. Nikdy v životě jsem opravdové Ask for more neuskutečnila. Ale jednou k tomu muselo dojít. A tak jsem se v rozhodném okamžiku nadechla a uplatnila…
-
O(d)pouštěcí meditace
(FF) Ne, nebojte se, přes svátky jsem se nezbláznila, ani se ze mě nestala ezoterička v batikované suknici. Jen jsem shodou náhod četla před Vánoci rozhovor s jednou cvičitelkou jógy, která vyprávěla o speciální dvouhodinové meditaci, kterou dělá pravidelně koncem roku. Spočívá v tom, že si klidně sednete, přemítáte o tom, co jste v uplynulém roce prožili a každému z těch, co máte rádi, pošlete paprsek bílého třpytivého světla (jo, já vím, jak to zní, ale zkuste to a budete překvapeni, jak je to … milé a uklidňující a povznášející). No a pak si vzpomenete na lidi a zážitky, které zase tak super nebyly, vlastně mohly být i docela hnusné…