V jisté chvíle se stanete singl ženou po třicítce. I když jste to neplánovala. I když jste to nikdy nechtěla. Vlastně vás to ani nenapadlo, myslela jste, že NĚJAK budete mít do třiceti kariéru, dvě děti, zlatého retrítra a muže po boku. A ono ne. Stanete se tou, které „ujel vlak“. Asi už tak dávno, že nevidíte ani jeho koncová světla. A nejste jako Amélie z Montmartu, ani jako Carrie nebo Bridget Jones, kdepak. I když byste rád byla. Většinu času jste totiž něco mezi tím.
-
-
Pusu ti dám…
(Boh) Byly jednou Dvě Třicítky, co spolu pracovaly, žily, psaly a zažívaly dobrodružství. Byly úžasné, báječné, veselé a hravé a pořád jim bylo třicet. Jmenovaly se Bohyně a Femme Fatale aka Fatalka. Měly spolu blog a spoustu projektů a skvěle se doplňovaly. Ale stejně jako se rozešel Paul McCartney s Lennonem, Hapka mentálně opustil Horáčka nebo Simon Garfunkela, o té ošklivé záležitosti mezi Dolcem a Gabbanou psát raději nebudu… zkrátka a dobře, i Bohyně s Fatalkou se rozhodly jít každá jiným směrem. Okolnosti rozchodu nejsou podstatné. Podstatné je, co po sobě zanechaly a zda jsou teď spokojenější.
-
On mě miluje, ale
(FF) Mám extrémně špatný vkus na muže. Opravdu. Mohla bych o tom psát knihy. „Ty jsi byla vždycky hrozná šlapka,“ vyjádřil se tuhle neomaleně a s láskou (doufám tedy, že to vlastně myslel jako šanci pro mě se zamyslet) můj kamarád, který mě zná bratru dobrých deset let. Vždycky se zamiluju, nevidím (jasné znaky, že to neklapne), neslyším (slova kamarádek, které průšvih kolem mě cítí půl roku dopředu) a jdu jako ten příslovečný beran proti zdi (jo, jsem Beran). Potom mi dojde, že něco neklape, protože nejsem šťastná, začnu vnímat intuici a chlapík se najednou nechová tak, jak říkal. Jak můžu být tak naivní? Je to jednoduché. Pracuju se slovy. Živím se…
-
Rady pro singly
(Boh+FF) Zde je sbírka těch nejlepších hlášek, které jsme v souvislosti s naším svobodným stavem slyšely: (Boh) „Každý zboží si najde svýho kupce. Jen to někdy dlouho trvá!“ Vážně otče? Vážně chceš další dva roky platit za mou terapii? Já myslím, že ne. „V tvém věku jsem už měla devítiletou Bohyňku.“ Ano mami, a to bylo asi tak všechno. „Mně by nevadilo, kdybys byla lesba.“ No, mně taky ne, ale tak nějak mě muži přitahují o 100% víc. „Nepřemýšlíš někdy o vdavkách?“ Někdy jo. A taky někdy přemýšlím o tom, že někoho kopnu do hlavy, ale to asi nechceš slyšet. „A co Vladimír?“ „Babi, s Vladimírem jsem chodila v sedmnácti!“ Vlastně…
-
Co jsem se naučila …v srpnu
(FF) „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“ Abraham Lincoln Pokud máte chuť chytit svatební kytici, prostě si ji chyťte. K ničemu to nezavazuje a dodává to naprosto iracionální, neodůvodněnou naději. Četba knih typu Jak na muže a Proč ještě nejsi vdaná může vyvolat chvíle zoufalství a pocitu, že to všechno jste měla vědět už dávno a že už není možné to dohonit. Ale víte co? Lepší pozdě, než-li později. Už identifikovaný problém se přece řeší mnohem lépe než neznámý pocit děsu a nejistoty, že? Pít s lidmi téměř o generaci mladšími je o hubu. Vážně. Strašně moc toho vydrží, nic jim ráno není a všechno si…
-
Bohyně večírků
(Boh) Jsem duch mejdanů. Nechodím na každou akci, ale když už dorazím, stojí to za to. Nerada dělám něco jen tak, aby se neřeklo. Řídím se heslem: „Když do pekla, tak na pořádném koni, a když večírek, tak ať to stojí za to“. Pamatuji si, jak jsem Drahému uspořádala narozeninovou party, která trvala čtyři dny v kuse. Kolik lidí příšlo? Netuším. Dvěře byly otevřené, bazén napuštěn, neustále jsem vařila, grilovala, prala osušky a tančila na sedačce. Vypilo se přes třicet láhví vína a snědlo snad všechno, co v bytě bylo. Policie se nedozvonila, zvonek jsme odpojili. Tančilo se v noci i ve dne, povídalo v posteli, spalo v koupelně, relaxovalo…
