(FF) S novým vztahem je to jako s novým bydlením. Všechno se změní. Svět se změní. Všechno se zdá být radostné a perfektní a máte pocit, že to tak už bude napořád. Že to nejde jinak. Vstáváte s úsměvem a těšíte se na nový den. Objevujete a radujete se. Mno. A pak přijde první měsíc. A druhý. Týdny ubíhají a plíživě jako já do kanceláře v půl jedenácté dopoledne se do snového světa vkládají první mrzutosti. Tu prosakující hadice u pračky, támhle lehce vrzající postel a padající nástěnka. Tu prosakující zvěsti, že nejste jediná žena v jeho náruči, támhle lehce vrzající historka o tom, jak byl venku s kámoši…
-
-
Odpuštění ve Starbucks
(Boh) Je mi jasné, že tímhle příspěvkem si příliš mužů nezískám, ale nějak si nemůžu pomoc. Včera jsme se neplánovaně s Femme Fatale setkaly na Kulaťáku. Na deset minut. Zaběhly jsme tedy alespoň společně do Starbucksu pro „kafe do ruky“ a tam na nás zaútočila soukromá kampaň za odpuštění nevěry. Jakýsi Martin R. se dohodl s obsluhou, aby na všechny rukávky (ano, ty papírové proužky, co si dáváte na horký kelímek) mohl nalepit srdíčko s vyznáním: „Kristýnko S. Vrať se mi zpátky lásko… Miluji tě Martin R.“ Nechápavě jsem na to zírala a bohužel dřív než jsem se propadla do romantického oparu, mi bylo sdělileno, že pán milou Kristýnku S. podvedl. A teď litoval……
-
Na co zapomínám a neměla bych
(FF) Zapomínám, v běhu mezi prací, osobním životem, bankou, poštou, drogerií, potravinami, tiskovkami a meetingy nejrůznějšího zaměření, na dost zásadní věci, které by mi život ulehčily a zpříjemnily: Zapomínám být vděčná. I za malé věci, i za nedokonalé věci, i za situace, ve kterých jsem zatím pouze zasadila semínko a bude chtít hodně času a trpělivosti, než vyrostou. Zapomínám být vděčná každý den. Zapomínám na anděle. Stejně jako Bohyně a spousta z vás věřím, že když chceme, andělé nám dokáží pomoci. Ukonejšit, ukázat, najít místo na parkování, potěšit drobným zázrakem, vnést do každodne jas. Zapomínám na ně, i když pírka vídám všude kolem sebe od rána do večera! Zapomínám říkat lidem „prosím“…
-
Barbie na vážkách
(FF) Ken je krásný, svalnatý, svůdný, má jiskrný pohled a charisma. Frenk je kluk od vedle. Hodný, milý, sympatický, vždycky Barbie se vším pomůže a nic za to neočekává. Dělá kafe a je milý. Ken je drzý, zpupný, vyzývavý, rád provokuje a nebere si servítky. Některé situace se v našem životě pořád dokola opakují. Jeden je zlý, druhý je hodný. Černá a bílá. Divoká přitažlivost na straně jedné, pohoda a přístav na straně druhé. Ale co když? Co když Ken není úplně zlý a Frenk není úplně hodný? Co když Ken skrývá svou citlivou stránku, protože si nevěří a Frenk se dokáže pěkně rozdivočit? Většinou to tak je, protože na…
-
Když vám radí muži
(Boh) Ve změti životních rad, které jsem od své matky dostala (a stále dostávám), by se daly najít perly, ale i totální hlouposti. Na rozdíl od mé matky, která mi nejen neustále radí, ale také aktivně zasahuje do života (ať už si to přeju nebo ne), můj otec působí jako takový zábavný, nicméně neotcovský typ, co se rozhodně nevměšuje. Že tomu tak není mi došlo po přečtení fejetonu od Kitti z Fashionbooku. Z ničeho nic se mi vybavily dost osobní rady týkající se partnerství, které můj vtipný a velmi svérázný otec nenápadně vložil mezi poznámky o mém pozadí a koprové omáčce. Nikdy jsem si rad nevšimla, nikdy se jimi neřídila a nikdy…
-
Adele na neděli
(Boh) Na internetu se rozšířila zpráva, že Adele si chce dát přestávku. Na pár let! Aby se mohla věnovat svému milostnému životu. Myslím si, že je to fér. Většina jejích písniček je absolutně strhující a opravdová. To je podstata Adele. Ta holka je upřímná až na kost a i když mě mrzí, že budu muset chvíli vydržet bez ní, těším se na veselé písničky. Adele neumí dělat umělotiny, takže už teď jí přeju ten nejkrásnější vztah, jaký ji může potkat, protože pak svou láskou a radostí zaplaví nás všechny. Tak jak to udělala se svým smutkem. Hezkou hudební neděli všem! [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=F-tS3oxgr6I]