(FF) Příjemné pracovní povinnosti mě v sobotu zavály na parník. Potkala jsem Američana, který dělal ředitele velkého státního podniku a potom se rozhodl, že nemá cenu bojovat s větrnými mlýny, pořídil si starý dům u Slap a užívá si projížďky ve starých autech. Rozumný přístup, udělám to taky. Potkala jsem i holku, která si zatím přivydělává jako hosteska, ale jednou bude novinářkou. Připomněla mi mě samotnou před šesti lety, s leskem v očích a nadějí, že přijde na opravdové kauzy, tak jsem jí s úsměvem popřála hodně štěstí. Ale o tom psát nechci. Zpáteční cesta trvala čtyři hodiny. A co můžete dělat na lodi, když neobdivujete přírodu, nemáváte lidem z…
-
-
Proklaté + 1
(FF) Poslední dobou mám zajímavý koníček. Chodím na všechny akce, na které jsem pozvaná. Statečně ignoruju, že na většině bych měla být s doprovodem, a protože doprovod nemám, na ty akce chodím to své „+1“ hledat. Protože někde sakra být musí! Takže jako blázen lítám po Praze a okolí, jezdím po parnících, cpu se chřestem na slavnostech, piju šampaňské na vernisážích, vyhrávám v tombolách pamětní mince, ochutnávám pivní speciály v luxusních hotelech, divím se pojetí „esoterie“ a cupitám po Náplavce. Když je nejhůř, přemluvím Bohyni a těchto tristních akcí se povinně účastní se mnou. Chudák. Výhodou je, že když jsem sama, tak na svých „+1 akcích“ potkám spoustu zajímavých lidí. Paní,…
-
Láska a jiné pohromy
(FF) S novým vztahem je to jako s novým bydlením. Všechno se změní. Svět se změní. Všechno se zdá být radostné a perfektní a máte pocit, že to tak už bude napořád. Že to nejde jinak. Vstáváte s úsměvem a těšíte se na nový den. Objevujete a radujete se. Mno. A pak přijde první měsíc. A druhý. Týdny ubíhají a plíživě jako já do kanceláře v půl jedenácté dopoledne se do snového světa vkládají první mrzutosti. Tu prosakující hadice u pračky, támhle lehce vrzající postel a padající nástěnka. Tu prosakující zvěsti, že nejste jediná žena v jeho náruči, támhle lehce vrzající historka o tom, jak byl venku s kámoši…
-
Co jsem se naučila v dubnu?
(FF) V dubnu všude po Praze kvetou magnolie. Krásně se na ně dívá, krásně se pod nimi odpočívá a nejlepší je jít na ně do Vojanových sadů a pak na Kampu. Nepřijímat pozvání na večeři po sklence vína. Hlavně ne od sousedů v ulici. Každodenní cesta domů se pak mění v zákopovou válku, kdy nejsem schopna pánovi vysvětlit, že na večeři nepřijdu ani zítra, ani jindy. Nikdy. Třeba na to zapomene… Když budu říkat věci hned, zabráním chaosu. S tím souvisí, že už si všechno musím psát do diáře, protože jinak to zapomenu a diář si pořídit větší, protože je všeho nějak víc. Plánů, aktivit, přátel, emocí i cílů. Naučila…
-
Tak trochu retro
(FF) Focení, při kterém bylo třeba trochu víc retuše než před rokem. Osmnáctiletý kluk, který mě v autobuse pustil sednout. Dotaz spolusedícího v hospodě, jestli jsem starší já nebo můj mužský doprovod. Ano, tenhle týden jsem řešila stárnutí. A pak mě práce zavála do města, kde jsem po hodině hledání přestala pátrat po Starbucks a kvůli akutní kofeinové krizi, uchozená z podpatků a promrzlá z příliš krátkých šatiček, jsem zapadla do McDonalds. Ocitla jsem se v půlce všedního dne uprostřed středoškolské vřavy. Pozorovala a poslouchala nenápadně ty holky s culíčky, svěží pletí, pár pupínky, v džínách, keckách a mikinách, jejich problémy s láskou a matikou a došlo mi, že už bych…
-
Filmové rande podle Bohyně
(Boh) Zatímco je Merkur stále retrográdní a všude kolem nás dochází k výpadkům elektrických a počítačových sítí, obchodníci neplánovaně ruší své schůzky a vše co začne, tak i rychle skončí, já se pilně připravuji na své první rande po několika letech. Mám tím na mysli, že jsem se rozhodla vyrazit na opravdové klasické rande. Své bývalé partnery jsem poznala ve škole, na kurzu, v práci nebo v partě kamarádů. Málokdy přijmu pozvání na rande od někoho, kdo mi na ulici vypráví, jak moc jsem ho uchvátila. Ale teď nastal čas na změnu! (Tedy ne teď, až za chvíli, až nebude všechno couvat, ale směle půjde vpřed.) Jsem vtipná a zábavná, pokud…
