(Boh) Musím se k něčemu přiznat. Prohlášení, že Marni bylo marný, není až tak pravda. Díky hodinové frontě u kasy jsem měla šanci zjistit několik zásadních věcí. Za prvé, že je opravdu možné kvůli ponožkám se slevou čekat hodinu na pokladnu; za druhé, že zřejmě asi stárnu a nezvládám už takové akce; za třetí, že mi chlap vydrží civět skoro hodinu na zadek, přestože má vedle sebe přítelkyni (která ovšem zadek nemá), a taky že jsem schopná poučovat cizí lidi a ještě jim dát dostatečně najevo, že nemají Kinderstube. Kdo tenhle výraz nezná, Kinderstube znamená něco jako dobré vychování. Fakt, že pocházíte z dobré rodiny. Někdy se také říká vyrůstat…
-
-
Volání andělů
(Boh) Známe to všichni. Některá rána prostě nejsou jako z magazínu. Nejsem krásná a ladná, na hlavě mám kudrnaté vrabčí hnízdo, nemůžu najít ponožky a o makeupu se mi může jen zdát. Na třpytky a zdravíčko prostě dneska nebyl čas. A tak jsem nasadila čepici, rukavice a vyrazila do studeného rána. Když mám pocit, že ztrácím kontakt sama se sebou, když si myslím, že věci nejdou tak, jak si přeju, povídám si s Vesmírem, anděli, s Bohem a zkouším zjistit, proč je například najednou taková zima, proč jsem se nevyspala a jestli bude všechno v pořádku. Většinou rozhovory končím poděkováním a prosbou o ochranu mentální i fyzickou. Dneska jsem si zase povídala…
-
Úklid duše podle G.Corsa
(Boh) Stala se mi zajímavá souslednost. Životní události mě v jednen okamžik dokopaly v úklidu duše i svého obydlí. Oboje mělo za následek velmi příjemný pocit. Najednou se v mém životě udělal prostor na něco, co jsem měla vždycky ráda, ale vlivem svého životního stylu jsem to všechno nějak vytěsnala. Začala jsem zase cvičit (k tomu se dostaneme někdy jindy), čili jsem tělu dodala ten správný stimul a znovu jsem objevila své oblíbené autory, takže ani duše a intelekt nezahálí. A stačilo jen vyházet nepotřebnou veteš, utřít prach a srovnat si priority. Zde je báseň od Gregoryho Corsa, která se mi poté, co jsem sešroubovala postel, utřela prach a odnesla tuny papírů na recyklaci, najednou…
-
Příčiny našich problémů
(FF+Boh) Když to nejvíc potřebujeme, rada se objeví. Kdekoliv. A v jakékoliv podobě. Ať už je to nápis na tričku kolemdoucího hlásající „Keep smiling“, drobná průpovídka sousedky, písnička v rádiu nebo afirmace, kterou v rámci facebookové aktualizace obdržíme. Cesty víry jsou nevyzpytatelné. Proto asi věříme. Dle zenového rčení: „V mém životě se nic neděje náhodou.“, přikládáme afirmaci, která nás s Fatalkou zastihla v pravou chvíli. Třeba osloví i vás a začnete místo problémů řešit jejich příčiny . MALÁ PŘÍČINA MŮŽE ZPŮSOBIT OHROMNÉ PROBLÉMY. ČLOVĚK SI OVŠEM VĚTŠINOU VŠIMNE AŽ TĚCH PROBLÉMŮ, PŘIČEMŽ JE JIMI TAK PŘEMOŽEN, ŽE HO NENAPADNE VYSTOPOVAT, ODKUD PŘIŠLY. MÍSTO TOHO VŠAK ZAČNE HORLIVĚ HLEDAT NĚJAKÉ VELKÉ ŘEŠENÍ. AŤ…
-
Potřebujeme definice?
(FF) „Když se něco přesně nedefinuje, nastávají problémy. Všechno je třeba pojmenovat.“ „A když se to neudělá?“ „Vzniká prostor pro chaos.“ „Nebo pro magii.“ Má život přesně ohraničené linie jako kubistický obraz? Nebo se prolíná bez omezení jako impresionistické plátno? Sebereme věcem jejich kouzlo, když je pojmenujeme? Nebo jen zabráníme chaosu? Já osobně jsem pro chaos. Nic není určeno, a PROTO SE MŮŽE STÁT COKOLIV. Protože jen z chaosu se rodí hvězdy. A hvězdy, anděle a impresionisty mám moc ráda.
-
PF 2012
Naděje není přesvědčení, že něco dopadne dobře, nýbrž jistota, že něco má smysl, lhostejno, jak to dopadne. Krásný rok 2012 všem! (FF+Boh)