(FF) Někdy mám podezření, že jsem vlastně chlap. Ne že bych čůrala do sprchy a vymetala sportbary, ale… Po sexu se mi chce hned spát. Dokážu se s někým pomilovat, aniž bych něco cítila, něco potřebovala, něco od něj chtěla. Dokážu ráno zmizet a přát si, aby nikdy nezavolal. Když nemám jídlo, jsem vzteklá. Po práci potřebuju tak hodinu mlčet a být v klidu. Neodkážu vyjádřit své emoce. Moc nemluvím. Děsí mě závazky. Nechápu náznaky, potřebuji, aby mi lidi říkali věci přímo. Jsem typický chlap! Navíc občas přijdu z práce domů s roztrženejma punčochama a pokousaná. Nejsem na to pyšná. Jen jsem asi víc animální, než by žena měla být. Paradoxně mám pověst opravdové…
-
-
Forbidden euphoria
(FF) Forbidden euphoria je nejen nejnovější parfém od Calvina Kleina, ale pro mě také krásné druhé pojmenování pro guilty pleasures (provinilá potěšení). Něco, co vám působí radost, ale jen s ostychem to přiznáte svým blízkým a už vůbec nikdy se o téhle zábavě nebavíte na snobském večírku nebo na prvním, druhém, třetím rande s panem Božským. Ok, možná na dvacátém. Ale určitě ne na první schůzce s panem Ďábelským, protože u toho dvacáté nepřipadá v úvahu (ehm, nemělo by). Je to něco, co vás díky klasickému mnoha, mnohaletému vzdělání, lehce neurotické výchově a špatně skrývanému, ale nepotlačitelnému intelektuálnímu a duchovnímu rozvoji vzbuzuje pocit, že tohle byste asi neměla. Ale dost slovní omáčky a k provinilé věci samé. Pro…
-
Co jsem se naučila v říjnu?
(FF) Že se krevety nejí celé! Ocásek se decentně odkládá na talíř. Tím se vyhnete hysterii, že přes noc zemřete potupnou krevetovou smrtí. Že když se vám hroutí svět, pomůže začít psát blog, vykašlat se na sobeckého milence a nosit vysoké podpatky. Povrchní, avšak účinné. Že někdy člověk musí odjet za město do obskurního hotelu, čvachtat si nohy v Kneippových lázních, potit se v sauně, jíst kaki na sto způsobů, koukat na dřevěnýho kohouta a pít v baru až do zavření, aby našel zase sám sebe. Že největší kýč může být s tím správným člověkem dokonce i romantický. Že nemá cenu šetřit si nejlepší věci na později.…
-
V temném lese hvězdy
(FF) Dneska se mi do ráno do práce nejelo hezky. Všechno mělo tendenci mě buď naštvat, nebo rozplakat. Ohavně oblečení lidé v tramvaji, všudypřítomný puch, neveselá vidina pracovního dne u monitoru, pod oči-vypalující zářivky a hlavně celou dobu pod dohledem, lehce děsivé přemítání o budoucnosti, nepříjemný pocit při pomyšlení na zůstatek na mém kontě, přemítání o novém bydlení… … prostě jsem si dnešní ráno vybrala k ne moc pěkné reflexi svého života, který momentálně připomíná zkázu Pompejí. Všechno padá, všechno se bortí. Základy jsem nevystavěla moc pěkné. Na výpočty a fyziku jsem opravdu nikdy nebyla dobrá… Dřív jsem v tom zmatku rozpadajících se jistot vyděšeně pobíhala a snažila se zachránit nezachránitelné,…
-
Běž, gazelo, běž
(FF) Když gazelu v Africe probudí slunce, ví, že musí dnes běžet rychleji než lev, jinak se stane jeho kořistí. A lev zase ví, že musí běžet rychleji než gazela, jinak chcípne hlady. Poučení: je jedno, zda jsi lev nebo gazela, vyjde-li slunce, musíš běžet. Běžíme všichni. Z gazely se měníme ve lva, ze lva na gazelu, jak nám okolnosti dovolují. Tiše našlapujeme, brousíme si drápy a pak útočíme. Kopýtky ťukáme o kamínky v savaně, hlídáme okolí a kryjeme si záda. Obzory jsou širé, obloha mění barvy a možnosti jsou stejně nekonečné. Odhadnout, kdy být gazela a kdy lev, je výzva na celý život. Učíme se správně odhadnout, kdy se…
-
Jídlo jako láska, láska jako jídlo
(FF) Vždycky jsem obdivovala, jakým způsobem jí Francouzi. Jídlo je pro ně rituál, který je třeba si vychutnat, spojený s několikahodinovou oduševnělou konverzací, při kterém nechybí aperitiv, digestiv, lahodné sýry, svěží vínko, jemné zákusky, zábavný flirt, chic elegance… O tom si většinou v každodenním životě omezeném krutými pracovními přestávkami můžu nechat jen zdát. Otázka je, jestli ta omezení jsou jenom vnější. Jestli mnohem větším problémem obecně nejsou naše omezení vnitřní. Říkáme si: „Vždyť je to jen jídlo, proč kolem něj dělat tolik cavyků? Stačí naplnit žaludek a je to.“ Takže proč kolem jídla dělat cavyky? Protože jídlo znamená lásku. A mělo by být bráno jako rituál. Rituál, který začíná už při…
