Co se nám honí hlavou

Běž, gazelo, běž

(FF) Když gazelu v Africe probudí slunce, ví, že musí dnes běžet rychleji než lev, jinak se stane jeho kořistí. A lev zase ví, že musí běžet rychleji než gazela, jinak chcípne hlady. Poučení: je jedno, zda jsi lev nebo gazela, vyjde-li slunce, musíš běžet.

Běžíme všichni. Z gazely se měníme ve lva, ze lva na gazelu, jak nám okolnosti dovolují. Tiše našlapujeme, brousíme si drápy a pak útočíme. Kopýtky ťukáme o kamínky v savaně, hlídáme okolí a kryjeme si záda. Obzory jsou širé, obloha mění barvy a možnosti jsou stejně nekonečné. Odhadnout, kdy být gazela a kdy lev, je výzva na celý život. Učíme se správně odhadnout, kdy se přidat ke smečce a kdy jít pustinou sám. Učíme se nebát se zaútočit. Učíme se rozdávat i přijímat rány. Snažíme se, aby se zranění co nejrychleji zahojila, a hrdě nosíme své jizvy, aby svět viděl, že jsme opravdoví bojovníci. Učíme se maskovat a krýt, když je potřeba. Snažíme se najít svoji smečku. A přitom všem běžíme. Hrdě, lačně, nedostižně.
Když vysvitne slunce, musíme běžet, protože z budoucnosti už nám v ústrety mává náš budoucí život. Se všemi těmi manželi, psy, dětmi, auty, radostí, třešňovými koláči, luxusním porcelánem a nadýchanými polštáři, cestováním po světě, luxusními šéfovskými křesly a kabelkami od Valentina.

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *