(Boh) Mám ráda beatbox a jiné podobné formy hudby (píšu jiné podobné formy, protože většinou neznám aktuální chic název toho, co se mi líbí…). Dneska jsem narazila na velmi pohledného Mikea Tompkinse, který je jako orchestr (A capella). Tek kluk zvládá všechno. Zpěv, vokály, basy, housle, něco, čemu se říká synth a to vše jen svými ústy, hlasem a rukama. „Je úžasný,“ vyjekla Bohyně nezaujatě a začala snít… Vřele doporučuji, jak jinak. Na konci videa je i malá exkurze, kde se dozvíte, jak to ten (vrrrr) Mike dělá. [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=FyepYaE_JS4&feature=relmfu]
-
-
Vyzkoušely jsme – pečenou kozu
(Boh) Náš blog není o jídle, a proto ani tento příspěvek nebude aspirovat na recept roku. Spíš bych se chtěla podělit o své zážitky. Přestěhovala jsem se do bytu, kde je trouba. To není asi tak nic zásadního, pro člověka, co troubu má. Jenže já téměř 30let žila v kuchyni se sporákem a mikrovlnkou. Pekla jsem leda tak o víkendu s babičkou na Kladně. Kuře a bublaninu. Zbytek jsem v Praze řešila Remoskou nebo mojí chytrou mikrovlnkou s šestým smyslem. Pod dojmem budoucí úžasnosti jsem se rozhodla vařit. Vyrazila jsem tedy na nejlepší farmářské trhy v Praze (o těch někdy později) a nechala se inspirovat. Farmářka z kozí farmy v Kojetíně byla strašně milá, vysvětlila mi,…
-
Afirmace (co mě zachránila)
(Boh) Merkur si se mnou opět zahrává… Nepřijeli mi v šest ráno stěhováci, nemám židle z Roudnice, přišla jsem o všechny kontakty, mám nepořádek kam se podívám, bohužel už nemám ani sílu, ani finance na to, abych se vším nějak rychle pohnula, holicí strojek je zabalen kdesi, takže jestli ho nenajdu do konce týdne, budu si muset v Obi půjčit křovinořez. Oblečení je strašně zmačkané, ale žehlicí prkno jsem ještě nepřevezla, v pytlích se hromadí špinavé prádlo a i když je pračka zapojená, bez sušáku se do praní pouštět nebudu. Do toho všeho nepořádku přece nebudu věšet prádlo! Budím se v noci nad vidinou stohů spisů, které rostou na všech stolech u…
-
První noc v novém bytě
(Boh) „První noc v novém bytě… Co se ti asi zdálo ? Svíralas křížek z mědi, až mě to polekalo. Já vím, že máme málo: jen stůl a v láhvi chvojí…Stůl, co nás rozděluje. A zároveň nás spojí.“ Tahle písnička mi hraje v uších celý den. Nesvírala jsem křížek z mědi, ale jinak jsem si dala svou první noc v novém bytě. Vždycky jsem si chtěla tu chvíli prožít. A už je to tady. Mám málo, jen stůl, židle jsou někde u truhláře, povlečení v černém pytli, měsíc se v okně rozhodně neblýskal, jen neony Hudy sportu osvětlovaly stěnu proti posteli. Ráno mě probudilo sluníčko a i když jsem se…
-
Úžasná budoucnost
(Boh) Se zvyšujícím se počtem krabic, stresu, olámaných nehtů a všeobecného nepořádku v mém starém bytě, jsem tak nějak bláhově propadla představě úžasné budoucnosti, která mě v Alfí čtvrti čeká. Ve své podstatě se nejedná o úžasnou budoucnost, kterou budu zažívat, ale budoucí úžasnost. Díky velkým oknům je můj nový byt velmi světlý a tak mám takovou neodbytnou představu, že bude neustále prozářen, bude vonět a hlavně bude uklizen. (K tomu mi dopomáhej Bůh…a Karolína). Ve své úžasnosti vidím sama sebe mnohem hubenější, kreativnější, kterak v kuchyni vařím neuvěřitelné pochutiny s orientálním nádechem, za zvuku hudby a na jedné vlně vše nosím svým přátelům kolem oválného stolu s damaškovým ubrusem a sklenicemi s dobrým červeným vínem.…
-
Čeho na smrtelné posteli nejvíce litujeme
(Boh) Nedávno mě velmi zaujal článek na serveru novinky.cz o paliativní pečovatelce Bronnie Wareové, která své zkušenosti s chováním svých umírajících pacientů shrnula do knihy Top Five Regrets of Dying (Čeho nejvíce litujeme na smrtelné posteli). Opět se mi potvrdilo, že člověk, který je v rodinném kruhu oblíbený a všem vyjde vstříc, nemusí být nutně tím nejšťastnějším členem rodiny. Spíše naopak. Jak pravila Bronnie ti, co žili podle představ svých bližních na smrtelné posteli litovali více než ti, kteří si žili podle sebe. K tomuto zjištění jsem došla i já (bez Bronnie i bez smrtelné postele). Během studií v Itálii. V jednu osvícenou chvíli mi došlo, že nikdy nenaplním představy svých příbuzných, a že pořád…