Co se nám honí hlavou

SNAD TO USEDÍM

(Boh) Asi se nebudu příliš věnovat tomu, jak jsme se daly znovu dohromady, protože na retrospektivní záležitosti bude času jistě dost. Minimálně v důchodu. Teď je podstatné vyřešit provozní otázky blogu a hlavně našich životů. Zatímco si Dvě Třicítky v poklidu spaly, vytvořila jsem si vlastní mikrosvět na malém, ne příliš sledovaném blogu, který mám ovšem ráda a o který nechci přijít. Byl takovou náhradou za práci v tandemu, a paradoxně díky němu jsem pochopila kdo jsem, co chci a co potřebuju, co bych měla dělat a čeho se naopak vyvarovat a teď, když se tandem obnovil, se ho prostě nechci zbavovat. Díky němu jsem byla nahá v Cosmopolitanu, píšu pro Triolu a vařili u mě chlapci z televize. Díky němu jsem pěkně do křupava dopečená. Neotáčím se k nikomu pro nic za nic zády a věřím na nové šance, stará přátelství a staronové plány. Jak to ale všechno udržet v rovnováze tak, aby všichni byli spokojení, mediální vlk se nažral a koza Boh zůstala celá, že…
Proboha svatýho?!
Já nevím, ale pokusím se o maximum. Budu v hlavě sortýrovat myšlenky a nápady na dvě hromádky Dvě Třicítky a Piš dál, miluj dál. Protože já chci psát, k blogování jsem se nedávno vrátila a především jsem se před několika dny znovu zamilovala a je mi moc dobře. Možná proto jsem schopná přistoupit na účast v několika zběsilých projektech a namísto psaní dopisů pro pány ministry, které mám odevzdat zítra ráno (ty dopisy, ne ministry, ti tu rozhodně nejsou, to bychom měly jinou čtenost, že…), se věnuju blogům, Pitch Perfect 1 i 2 (ano, čtete dobře, koukám na muzikály), lakování nehtů a stalkování mého nového nápadníka, před kterým výjimečně neutíkám, ale naopak mu jdu pěkně vstříc. S doširoka otevřenou náručí, a nejen tou…
A tak to asi udělám i s mými/našimi blogy. Nebudu to řešit, není na to čas. Budu se pouze držet plánu s doširoka otevřenou duší a pouze věřit – náš plán je: Fatalka publikuje ve čtvrtek a já v neděli, a co se bude dít dál, to s pokorou přijmu. Pokusím se sedět jedním zadkem na dvou, třech, čtyřech, dvanácti židlích.
Snad mi to půjde. Ostatně mám předpoklady na to, abych to…ehm..useděla, že?  Vítej zpátky, Fatalko!

https://www.youtube.com/watch?v=86BwaKfAslA

4 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *