• Co se nám honí hlavou

    Pět hvězd je maximum

    Máme blog od srpna a nejsme zrovna IT Crowd, takže nám občas něco uteče. Vzhledem k faktu, že ne všichni, co nás čtou mají facebook, takže naše stránky  neolajkují (tohle slovo opravdu nenávidím, ale lepší zatím není) a jen hrstka se rozhodne k příspěvku nějak vyslovit, rozhodly jsme se o přidání hodnotících hvězdiček. Jak pravil klasik: Jsou tři typy lží: lež, hnusná lež a satistika. Samozřejmě, pokud bude někdo chtít až do zešílení klikat na veškeré příspěvky jen proto, aby dal minimální nebo naopak maximální hodnocení (jistě, jsou lidé co nás rádi mají a jsou i ti, co nás nemusí), nic s tím neuděláme, ale alespoň vás donutíme k interakci. Takže pokud…

  • Nad dopisy čtenářů

    Lacině sexy…Holky, co s tím?

    (Boh) Má velmi úspěšná a mě samotnou velmi inspirující kamarádka Katy, poté co objevila Módní peklo, napsala zajímavý komentář…“Je smutné vidět, že se situace obrátila a Američanky se naučily pěkně oblékat, zatímco vkus a elegance Češek, která byla proČešky dříve tak pověstná, strašlivě upadá. Holky, co s tím?“…    S Femme Fatale jsme se dohodly, že na toto téma odpovíme odděleně. Abychom se neovlivňovaly. V mé mysli proběhl obrovský brainstorming, než jsem se odhodlala na palčivou otázku Co s  tím? odpovědět. Popravdě řečeno, já nevím, co s lacině oblečeným stádem slečen pobíhajícím všude kolem, které elegantně oblečeným ženám kazí reputaci. Nevím co si počít se slečnami v minisukních, kozačkách do špičky, špatnou trvalou…

  • Co se nám honí hlavou

    1000 věcí, co nám dělá radost

    Minulý týden proběhlo vyhlášení Křišťálové Lupy a k našemu překvapení a lehkému zklamání, vyhrál blog 1000 věcí, co mě serou. Naše oblíbené Módní peklo bylo druhé a Šťastný blog, pro který jsme hlasovaly až pátý. Osobně si myslím, že by si cenu zasloužila Ada z Módního pekla za veškerou energii, erudovanost a ostrovtip, se kterým příspěvky píše. Díky nim by se totiž mohl snížit počet nevkusně oblečených dívek, co stále nepochopily, že LACINĚ opravdu neznamená SEXY. Konečně by v naší zemi zavládla elegance a styl a nepůsobili bychom jako velmoc lehkých slečen. Nevadí. Příští rok to určitě vyjde. Fakt, že vyhrál blog 1000 věcí, co mě serou potvrzuje, že máme smysl pro humor,…

  • Móda

    Fashion odyssey

    (FF) Minulý týden jsem zasvětila shánění dokonalých šatů na večírek. Díkybohu za každé období, kdy podobné starosti jsou nejpalčivějším problémem mého života. A také to vysvětluje minimum příspěvků na blogu. Takže jsem sháněla šaty. Co na tom, že by můj současný arzenál společenských šatů vystačil na oblečení celé třídy rozjuchaných středoškolaček na ples, prostě jsem chtěla nové šaty. Ty, co nemají historii.  Ty, ve kterých můžu zažít nové příběhy. Ty, u kterých si za pár let vzpomenu: „Jéé, tohle jsme měla na sobě, když…“ Pobíhala jsem mezi obchody, tisíckrát se svlékala v kabince, hrozila se své celulitidy a vrásek, zkoumala cenovky a představovala si, jak přijdu a všichni oněmí úžasem. Mno.…

  • Co se mi líbilo

    Mark Twain jako životní inspirace

    (Boh) Má prababička mi říkávala: „Moje malá Bohyně, nikdy nazapomínej na lidi, co jsou na tom hůř než ty, ale od těch, co jsou na tom líp, od těch se uč!“ Ve své podstatě to není nic jiného než co se učí v rámci soft skills, konkrétně mám na mysli business večeře s úspěšnými. Zatím jsem nic podobného v praxi neudělala, neměla jsem odvahu pozvat svého idola na večeři. Ale jednou to udělám… Většinou mě totiž úspěšní pozvali na večeři sami, což nebylo špatné, ovšem moc mi toho zase o businessu neřekli. Po několika obědech a večeřích s pány poslanci, velvyslanci, řediteli a managery světa jsem nabyla dojmu, že bych se měla spíš orientovat na…

  • Co se nám honí hlavou

    Ach, ty vánoční večírky

    (FF) Zbožňuju vánoční večírky. Mám ráda tradice, atmosféru těšení se a lehkou dekadenci okamžiku, kdy se v podstatě neznámí lidé, omezení doteď jen na komunikaci o filtru v kávovaru, opijou a  říkají si do  očí   (h)různé pravdy. Kromě toho – není nad trochu vynucené konverzace v nepohodlných botách a těsných šatech pod dohledem šéfů. Většinou se sice na vánoční party umažu od čokoládové fontány, rozbiju pár lesklých ozdob a po půlnoci se lehce ovíněná líbám s údržbářem, ale stejně. Stejně pokaždé přicupitám nastrojená, nalíčená a kromě   push-upky vyzbrojená i nadějí, že tentokrát to bude jinak. Že se budu ladně vznášet sálem, protože jsem během roku opravdu chodila na hodiny tance.…