(FF) Každý den prý má svůj magický okamžik. Nemusí to být hned něco světoborného, jakože člověk dojde do katedrály v Santiagu, nasává vůni moře, u kterého se po letech ocitl, nebo obdivuje úchvatný západ slunce. Ale může to být klidně ten prchavý okamžik, kdy se zadívá na kytici vadnoucích pivoněk na parapetu a ocení jejich křehkou umírající krásu. Ještě předtím, než ho napadnou praktické myšlenky typu, jako že je musí hned vyhodit nebo opadají, zaneřádí koberec, ty listy ve vodě už určitě taky pěkně uhnívají, neměl je tam nechávat, teď musí vázu pracně vymývat a možná bude celá hrozně smrdět… Tak ten okamžik těsně předtím. Magický okamžik je, když se podíváte…
-
-
Z druhé strany zákopů
(FF) Tak jsem zas jednou vyrazila do terénu omrknout, jak to vypadá na mužské straně barikády. Chlap, který byl ještě před pár měsíci na rande zářící, krásný a zábavný, se mi ten večer zdál poněkud neklidný… tedy, ne, byl skleslý, heartbroken a dokonce ještě víc cynický než já. „Muži jsou buď trubci, nebo kandidáti na trubce,“ povzdechl si. „Jeden můj kamarád říká, že každá nová žena, kterou pozná, má tendenci kandidovat na číslo jedna v žebříčku jeho problémů.“ A v tomhle veselém a optimistickém stylu to pokračovalo. Nevím, jestli všechny ty hrozné věci, o kterých mi říkal, se staly jeho kamarádům nebo jemu. Nicméně dozvěděla jsem se, že prý my…
-
Jak jsme psaly knihu, aneb „Ale děvčata!“
(FF + BOH) „Měly bychom s tou knihou začít, nemyslíš?“, aneb po čtyřech letech společného bloggování je čas vytvořit něco trvalejšího a svá „moudra“ šířit dál a víc. Tvoření probíhalo v přátelské atmosféře s ojedinělými výkřiky plnými vybraných slov typu „Bože, ty jsi ale taková kráva!“ nebo „Hele, okamžitě si vystup a dojdi si na tu svou posranou chatu sama.“ Přesto jsme stále kamarádky…
-
Psaní je nová černá
(FF) Mimo jiné pracuju jako literární redaktorka pro agenturu, která vyhledává a zastupuje mladé autory. Psaní je totiž nová černá. Psát chce každý. Každý má urputnou potřebu světu něco sdělit a je to tak správně. Ale takové zahradničení je taky hezký koníček.. Říká se, že na psaní musíte mít talent a výdrž. Musíte znát řemeslo. Měli byste mít načteno. A ano, se vším souhlasím. Můžete vystudovat školu, která vás naučí řemeslo, ale je ještě pár dalších věcí, které zvládnout prostě musíte. Protože jen pak budete lepší. Ne lepší než druzí, ale lepší, než kým jste byli včera. Nejde o soutěž s ostatními, úspěchu je dost pro každého. • Možná vás gramatika…
-
Co jsem se naučila v červnu
(FF) Zhruba dva roky po všech ostatních bloggerkách jsem díky své kadeřnici narazila na kyselinu hylauronovou. A tak si jí teď zběsile potírám obličej a jsem ráda (tou kyselinou samozřejmě). Sice nevím, jestli mám tak vyhlazenou pleť tím, jak jsem se v květnu v Anglii vyžrala, nebo po té kyselině, ale je to fajn. Randění po 30? Ano, je to veselé a sexy. Zhruba ve stylu „Vajíčka ti umírají každou minutu a teďse tvař uvolněně, frajerko!“
-
Naty Šaty
(Boh) Jen dobrý být nestačí. Musíte mít k tomu také vhodnou prezentaci, rodinu a přátele, kteří vás podpoří, osobní přidanou hodnotu, kterou je třeba vřelost, nebo naopak neomalenost či hrubost, kontakty, štěstí, dobré načasování a milion dalších drobností, které nakonec tvoří onen úspěch, o kterém všude píší. Moje kamarádka Natálie se rozhodla, že je už dostatečně stará na to, aby si založila vlastní obchod, který v Praze chybí. Pokud si pamatujete na dobu, kdy se ještě jídlo „jen“ jedlo a nikdo si ho nefotil, a jste z Prahy, pak si určitě budete pamatovat na Black Market na Petrském náměstí, který byl po revoluci ostrovem naděje a ujetosti všeho druhu. No, a něco takového si…
