(FF) Když teče krev, nemůžu být daleko.  Takže jsem i oslavu mého strejdy zahájila drobným minizraněním, kdy mě do nohy zasáhl střep z rozbité lahve. Členové místního mysliveckého spolku se ale nenechali vůbec zahanbit a nabídli mi kompletní péči od umělého dýchání po masáž srdce. Zvládla jsem to nakonec jen s dezinfekcí slivovicí (zevnitř i zvenku) a mini-náplastí, ale chtěla bych říct, že lesy ČR jsou v dobrých rukou. Naši myslivcí jsou velmi obětaví pánové.

Další zážitky z léta:

Jízda na elektrokole: splněno.

Jízda na elektrokole z hospody podél potoka: splněno.

Počet krvavých šrámů a modřin: šest.

Počet rozbitých telefonů: jeden.

Zážitky: k nezaplacení.

Nehledejte místa, na kterých jsem byla. Ptejte se na otázky, na které jsem se ptala. vzkaz spisovatelka Elizabeth Gilbert čtenářkám svého bestselleru Jíst, meditovat, milovat

A poslední věcí, kterou jsem se naučila je, že psát knihu založenou napůl na vlastních zkušenostech není žádná legrace. Vždycky se přistihnu při tom, jak přemítám, jestli někomu neublížím, někoho se nedotkne, co jsem napsala, jestli se ty věci takhle opravdu staly, nebo jestli je má intepretace úplně mimo, pak pobízím Bohyni, aby začala psát, zatímco mě její maminka pobízí, abych ji nechala na pokoji. Takže po měsíci psaní stále píšu, Bohyně skončila na kapačkách, všechno je tedy tak nějak v našem obvyklém rytmu. Ale nebojte se, bude to nakonec v pořádku. Protože, jak řekl někdo mnohem moudřejší, když to není v pořádku, tak to ještě není konec. Ani zdaleka.