(FF) Nikdy si do předsíně už znovu nedám bílý koberec. Ono to tu místnost hezky rozjasní, to jo, ale údržba je nejpříšernější věc na světě.

Festivaly, outdoor, koupání v řece i spaní pod širákem je vlastně bezva. Stejně jako kavárny, kluby, teplá čistá postel a přítomnost kávovaru po ránu. Tak nevím. Buď jsem smířlivější se vším, co život přináší, nebo otupělejší.

Neboj se být první.

Hodně věcí se dá rozchodit. Doslova.

Chci žít tak, abych mohla večer usínat s tím, že žiju dobrý život.

Placebo funguje. V domnění, že se dopuju super šindelkou (přírodní energizer), jsem do sebe pěkných pár dní házela dvě fialové tobolky a s výskotem vybíhala do ulic i lesů. Včera mi mamka soucitně sdělila, že jsem celou tu dobu jedla obyčejný lutein! Takže jsem si to tryskomyšství vsugerovala!

Nemusíte na sebe být pyšní až potom, co dosáhnete svého cíle. Buďte na sebe pyšní s každým malým krokem, který ke svému cli uděláte.

Když nevíš co dělat, použij rtěnkolesk. A usmívej se.

Život je čím dál lepší. (to není ironie, to je pohled na whole picture).