(FF) Dny, kdy se mi podaří vidět východ nebo západ slunce, mi přijdou jiné, jaksi úplnější než dny, kdy je nevidím. Asi si dám naprosto jednoduché předsevzetí, abych jich vídala víc a víc. Pochopila jsem, že se budu muset umět líp prodat. Když je totiž člověk dlouho v nějaké práci (myslím roky a roky), nemusí se nikde moc prezentovat. A na mně je několikaleté sezení v kanclíku dost vidět. K získání nové práce překvapivě nestačí koupit si nové hadry a brýle, dokonce ani odkazy na dlouholetou praxi! Musím v sobě někde hodně hluboku vykopat zápal, energii a nadšení. Uf.
-
-
Adventní rodeo a kruhy pod očima aneb co jsem se naučila v listopadu
(FF) Při nákupu vánočních dekorací je lepší promyslet si PŘEDEM, v jakém stylu a barvě chceme mít výzdobu laděnou. Což jsem nějak nedomyslela, takže mám teď v bytě výzdobu typu adventní rodeo: dřevěný rádoby starobylý koník se pere se zlatou hvězdou a růžovým svícnem, červeno-zlatý věnec soupeří s třpytivými stříbrnými koulemi a celou tu předvánoční nádheru dotváří bílý stromeček s bílými hvězdičkami na bílém ubrusu, tedy model tzv. neviditelný. No co už, nové dekorace kupovat nebudu, prostě pustím koledy, zapálím (snad jen) purpuru a rozsvítím vánoční světýlka. Třeba jejich líbezné měkké žluté světlo všechno vánočně sjednotí. Budu si pamatovat, že kombinace bio-oleje na odlíčení očí a voděodolné řasenky nefunguje. Sice…
-
Co jsem se naučila v říjnu 2015
(FF) Bachovy květové esence pomáhají tam, kam už homeopatie nemůže. “Ale vždyť vy vypadáte tak zdravě a báječně, vám něco je?” podívala se na mě zmateně ruská bylinkářka. “Ehm, ne, vůbec nic mi není, jen trochu netuším, kam a jak teď budu směřovat, po nocích bojuju s poltergeistama a občas se rozbrečím v mhd. Ale jinak jsem pořád rozradostněná a báječná, protože kdo by sakra nebyl!” chtělo se mi zařvat. Ale nikdy neřvu, takže jsme společnými silami našly něco na ty duchy a mohla jsem odtančit. A zdá se mi, že ty kapky fungujou. I když na druhou stranu – já jsem schopna si vsugerovat cokoliv.. Co s sebou na…
-
Co jsem se naučila v září 2015
(FF) Když vyběhnu z bytu ven jen pro aspirin a kapesníky, jsem schopná vrátit se s balením Pringles, jedním citronem a velkou kytkou v květináči. A bez léků a kapesníků of course. Mám to tak už roky a asi se nic nezmění, to už jsem ochotná připustit. Možná se to jen s věkem zhorší. Jen ty přinášené věci už nebudou relevantní vůbec…
