Co se nám honí hlavou

BB – Bobr Bohyně

(Boh) Tento příspěvek měl původně začínat slovy: “Zítra mám, zítra mám svůj den,“ ovšem to by nesměl jistý blogger (Artbucktown) vtipně poplést moji zkratku (Boh – jako Bohyně) a pojmenovat mě Bobrem. Tahle záměna samozřejmě pobavila nejen mě, ale i Stárnoucí blogerínu, která si přisadila a vtip o BB byl na světě. Kam se hrabe můj otec, který se při nedělním obědě naoko vážně ptal, proč mi Drahý říká „Bachyně“.
Jak je vidno, jsem zocelená a pro strach mám uděláno. Proto se z přiléhavých fórů nehroutím a naopak tuhle bobří epizodku okamžitě zhodnocuji. Mám totiž zítra svůj den. Jdu na fotoepilaci celého těla. A když píšu celého, tak opravdu celého. I kdybych tam měla být až do noci. Já to dám. A ten laser to dá taky.
Jednou z podmínek fotoepilace je oholení všech částí, které chcete epilovat, a to 5-7 dní před zákrokem. Jenže…já se zhruba patnáct let depiluji strojkem, voskem a pravidelně docházím na brazilskou depilaci. (Tomu, kdo neví, co to brazilská depilace je, vše mile ráda vysvětlím dvěma slovy, které pro tento zákrok užívá má osmdesátiletá babička – „škubání k*dičky.“ )
Takže jsem se ocitla před velkým úkolem. Musela  jsem nejdřív dlouhá léta depilované chloupky nechat pěkně svobodně vyrůst, abych je pak všechny řádně oholila. (Proč jsem si teď vzpomněla na Rychlé šípy netuším. Že by Štětináč?)
Nicméně nechat všechno vyrůst bylo opravdové peklo. Za poslední dva měsíce jsem přišla o veškerý žár a sexappeal. Cítila jsem se tlustá, hnusná, blbá a poslední týden jsem se dokonce sprchovala po tmě. Aby Drahý neviděl mé srnčí nožky, chodila jsem spát ve velmi odpudivých pyžamech a tajně si přála, aby ztratil hmat i zrak (Promiň, lásko!). Na svou obranu bych ovšem ráda uvedla, že mi moc nepomáhaly jeho vtipy o medvědici nebo přirovnání k suchému zipu (prý se nemůže ode mě odtrhnout)… ale naštěstí máme stejný smysl pro humor, takže náš vztah toto hasselhoffské období ustál. (Kdo nezažil slávu Pobřežní hlídky, nechť si do vyhledávače hodí „David Hasselhoff“. A pochopí…)
Poslední zátěžovou třešničkou na dortu mých fotoepilačních příprav byl Artbucktown se svým Bobrem. Něco jako slavobrána, kterou musíte projít na cestě k sametově jemné pleti. Sbohem osude, sbohem bobre, sbohem srnčí nožky! Jak to bude zítra ráno probíhat, to netuším, ale strašně se těším. Po tom všem si zasloužím, aby to dobře dopadlo. Takže mažu rychle spát a všem přeji Bobrou noc!

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

12 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *