(FF) Až příště budu čistit světlo a stírat mrtvé mušky, bude určitě lepší mít zavřenou pusu. Listopad byl hezký měsíc. Byla jsem v Olomouci, byla jsem v Paříži, byla jsem v rodném městě. V Paříži jsem pochopila, že se tam musím vrátit soukromě, protože to město je božské, v Olomouci mi došlo, že ze mě moderátorský Marek Eben v sukních nikdy nebude (ale dokázala jsem nespadnout z pódia!) a v rodném městě jsem všechny moc ráda viděla (dokud jsem viděla, ehm ehm). Taky jsme se učily vařit kávu, zase si nesehnaly chlapy a zhlédla jsem na jeden zátah Black Mirror 3. Teď svou úzkost ventiluju sledováním Pustiny. Možná jste si…
-
-
„Ty si myslíš, že spolu chodíte, že jo?“
povídám tuhle kamarádce. Je zase singl. Po rozpadu dlouhodobého vztahu se občas někde zamiluje, měsíce nebo týdny ji nevidím, a pak se vrátí s tím, že to nevyšlo, což sáhodlouze analyzujeme. Teď si dva měsíce píše s nějakým mužem ze seznamky. Nikdy se neviděli. Přesto prožívá rozchody, hádky, usmiřování, naději i zklamání, jakoby to bylo doopravdy. Virtuálně. Bez sexu. Opakuju, bez toho, aby se vůbec někdy viděli! „ Ty si myslíš, že spolu chodíte, že jo?” došlo mi a byla jsem trochu v šoku. „Když on tak krásně píše,“ zasmála se a zasnila. Dospělá, krásná, soběstačná žena. Totiž – já se slovy živím. Vím, jak snadno slova dokážou vytvářet iluzi.…
-
Co jsem se naučila v září
(FF) „Milá paní Fatalková, tak jsem se o vás dozvěděla od kolegyňky, a v příloze Vám zasílám 10 tipů na důkladný úklid příbytku. Věřím, že je využijete!“ No potěš, tak už se ví po agenturách po celé Praze, jak jsem laxní na úklid (čti „Jsem prase“). Takže si tipy pročtu, vyzkouším (haha) a hned pak o tom informuju všechny kolem. A na Vánoce fakt už uklidím, vážně.
-
Co je pro mě toxické? Někdy asi nejvíc já sama.
(FF) Mám zvláštní a dlouholetou zálibu setrvávat v neuspokojivých vztazích a situacích. Kdybych měla psycholožku, poslala by mě s poukázáním na zasmušilý výraz na fotkách z mého dětství a s patřičným důrazem na nedostatek sebelásky do kurzů sebeúcty. V lepším případě. Z nějakého důvodu, motivovaného strachem typu „co bude potom a co když to potom bude horší než to, co je teď?“ totiž zůstávám v různě pohnojených situacích, i když vím, že ono nefunkční cosi rozpleptává pomalu, ale urputně a hlavně do hloubky moji duši… Zbytek článku naleznete jako soutěžní příspěvek na lohasblogger.cz přímo tady. Hlavním cílem této soutěže je zpropagovat lepší, zdravější a odpovědnější žití, ať už se jedná o témata…
-
Móda po 30. Článek, který vám uleví.
(FF) Styl vůbec není otázkou věku, ale máme blog o třicátnicích, tak proto ten titulek. Sama módě rozumím jen velmi laicky a občas udělám pár přešlapů, jako že si vezmu silonky (které už se asi normálně nenosí), nebo jdu na vyloženě podpatkovou akci bez podpatků, protože s nimi jsem obr-vysoká, nebo si koupím šaty, u kterých nezkontroluju složení a pak se doma (v lepším případě) divím, že se potím jak to pověstný prase. Takže odbornice nejsem a nikdy jsem to netvrdila. Ale stejně si myslím, že jsou věci, které by si ženy po 30 měly odpustit, zahodit nebo darovat: Laciná bižuterie. Lepší žádná než laciná. Kameny jsou fajn. Diamanty jsou…
-
Nefunkční přátelství, plýtvání energií a sebeláska, aneb Co jsem se naučila v srpnu
(FF) *Při zevrubné analýze svých minulých vztahů (protože co jiného máte v noci dělat, když ani nevstáváte k dítěti, ani nemáte milence) jsem zjistila, ale dá se to přenést obecně do života, jak hrozně mrhám svojí energií. A že už je načase toho nechat. Že musím být schopná rychleji poznat, že do něčeho (a do někoho) se prostě nevyplatí investovat čas, energii ani peníze a že je třeba jít dál. A ničeho nelitovat. Prostě jen neplýtvat energií. Na nic, co není tak důležité.
