(FF) *Při zevrubné analýze svých minulých vztahů (protože co jiného máte v noci dělat, když ani nevstáváte k dítěti, ani nemáte milence) jsem zjistila, ale dá se to přenést obecně do života, jak hrozně mrhám svojí energií. A že už je načase toho nechat. Že musím být schopná rychleji poznat, že do něčeho (a do někoho) se prostě nevyplatí investovat čas, energii ani peníze a že je třeba jít dál. A ničeho nelitovat. Prostě jen neplýtvat energií. Na nic, co není tak důležité.
-
-
Oslava, elektrokolo a psaní knihy, aneb co jsem se naučila v červenci
(FF) Když teče krev, nemůžu být daleko. Takže jsem i oslavu mého strejdy zahájila drobným minizraněním, kdy mě do nohy zasáhl střep z rozbité lahve. Členové místního mysliveckého spolku se ale nenechali vůbec zahanbit a nabídli mi kompletní péči od umělého dýchání po masáž srdce. Zvládla jsem to nakonec jen s dezinfekcí slivovicí (zevnitř i zvenku) a mini-náplastí, ale chtěla bych říct, že lesy ČR jsou v dobrých rukou. Naši myslivcí jsou velmi obětaví pánové.
-
Není snadné bydlet sama
(FF) Není snadné bydlet sama. Hned vysvětlím proč. 1. V žádném případě nemáte byt jako Carrie Bradshaw. Nemáte obrovskou šatnu, designové vychytávky, které se mění s každou novou sérií a sezónou, ani věčně uklizené místo na psaní. Vlastně místo na psaní je ustavičný mess a stydíte se za něj před neohlášenými návštěvami. Protože kdo se chce přilepit ke zbytkům guacamole z minulého týdne, že? 2. Nemáte komu vyčítat bordel, nechutné zbytky jídla v lednici a nedostatek kapslí do kávovaru. 3. Nemáte s kým probírat velmi zajímavé (pro vás) příběhy všedního života. Takže trávíte hodiny denně na telefonu s kamarádkami. Protože rodina se dřív nebo později na detaily vašeho neuspořádného života ve…
-
Hlídejte si svůj magický okamžik
(FF) Každý den prý má svůj magický okamžik. Nemusí to být hned něco světoborného, jakože člověk dojde do katedrály v Santiagu, nasává vůni moře, u kterého se po letech ocitl, nebo obdivuje úchvatný západ slunce. Ale může to být klidně ten prchavý okamžik, kdy se zadívá na kytici vadnoucích pivoněk na parapetu a ocení jejich křehkou umírající krásu. Ještě předtím, než ho napadnou praktické myšlenky typu, jako že je musí hned vyhodit nebo opadají, zaneřádí koberec, ty listy ve vodě už určitě taky pěkně uhnívají, neměl je tam nechávat, teď musí vázu pracně vymývat a možná bude celá hrozně smrdět… Tak ten okamžik těsně předtím. Magický okamžik je, když se podíváte…
-
Z druhé strany zákopů
(FF) Tak jsem zas jednou vyrazila do terénu omrknout, jak to vypadá na mužské straně barikády. Chlap, který byl ještě před pár měsíci na rande zářící, krásný a zábavný, se mi ten večer zdál poněkud neklidný… tedy, ne, byl skleslý, heartbroken a dokonce ještě víc cynický než já. „Muži jsou buď trubci, nebo kandidáti na trubce,“ povzdechl si. „Jeden můj kamarád říká, že každá nová žena, kterou pozná, má tendenci kandidovat na číslo jedna v žebříčku jeho problémů.“ A v tomhle veselém a optimistickém stylu to pokračovalo. Nevím, jestli všechny ty hrozné věci, o kterých mi říkal, se staly jeho kamarádům nebo jemu. Nicméně dozvěděla jsem se, že prý my…
-
Kopretiny, luxusní hotely a to, co je v životě důležité
(FF) “Nechci být v hotelu s křišťálovými lustry. Večer. Sám,” vysvětloval mi tuhle kamarád, proč odmítl nabídku velké firmy na spolupráci. Ta nabídka by znamenala spoustu cestování, neznámé, i když luxusní pokoje v hotelích, setkávání s důležitými lidmi, vybraná jídla, odborné diskuze, honosné destinace. Řekl, že ne. Že by prostě nevyměnil tenhle velký svět a zajímavou spolupráci, velké peníze a luxusní večírky za to, že je doma. Se svou rodinou. Že dělá, co ho opravdu baví. Venčí psa v parku, vychovává dceru, stará se o rodinu a zahradu. Na ten důležitý zahraniční kongres jede, ale kdyby ho příští rok nepozvali, tak se nezblázní. Protože ví, co ho dělá šťastným a za…
