(Boh) Imaginární kamarádi v dětství jsou prý znakem fantazie a inteligence. Mnoho z nás je v dětství mělo. A jak jsme postupně dospívali, naši kamarádi nás opouštěli, což pro nás nemuselo být vždy ideální, ale dle standardů společnosti a psychologických poraden to bylo „prý“ správně. Naši imaginární kamarádi byli s námi v době smutku, samoty, veselí, a hlavně v nepříjemných situacích, kdy se na ně něco dalo hodit, případně jsme mohli tvrdit, že „to jsme neřekli my“, ale „oni“. Na začátku pandemie, kdy byli všichni uvrhnuti do svých domovů (tedy jaro 2020 – pro případ, že by si tohle někdo četl za 20 let – vtip!) začali psychologové především párům…
-
-
10 věcí, které jsem se naučila se psem
(Boh) Mám psa. Buldočka. Prvního psa vůbec. Musím říct, že se můj život změnil od základu. Ale nikdy bych neměnila. Všichni kolem mně neustále opakují něco o zodpovědnosti a omezení, ale mně venčení baví a odpovědnosti jsem se nikdy nebála, takže bla bla bla… Podstatné je, co opravdu prožíváte a děláte. Ono totiž se psem je to jako s dětmi a s celým životem vůbec. (Bože, to jsem trochu přehnala, ale mazat už to nebudu :-) 1. Nepodceňujte přípravu Než si pořídíte psa, doporučuju nakoupit (a taky přečíst!) literaturu, projít youtube a přihlásit se na facebooku do všech zájmových skupin. Já jsem ve „frbulu“ a taky ve „výcviku psů“, ve…
-
Ušmudlaná prvorodička
(Boh) Pořídila jsem si štěně. A můj život už nikdy nebude jako dřív. Jsem hrdá matka prvorodička a ušmudlaná samoživitelka k tomu. Vážím granule, říkám věci jako „umyjeme ťapičky tlapičky“ pokaždé, když se vrátíme z procházky a taky kontroluju konzistenci výkalů. Neustále. Ano, trochu to začíná připomínat little fekal story. Nikdy bych nevěřila, že můj život bude hlavně o hovně. Přijdu si jako vymaštěná matka, co se dokáže bavit jen o tom, jestli se mimino napapalo, jestli má prdíky, nebo jestli se zasmálo. Případně ho hystericky fotí ve spánku. V jistém okamžiku jsem si uvědomila, že ztrácím svou důstojnost i spolubydlící, a proto jsem se rozhodla, že všechno má ovšem…
