(Boh) O víkendu Drahý začal v koupelně bručet, že si ho vůbec nevšímám, protože jsem mu nevyměnila ručník a klidně bych ho prý nechala utírat lišejníkem a bylo by mi to jedno. No, nebylo, ale nejsem schopná do svého mládeneckého života zahrnout všechny změny najednou. Takže ručníky musejí ještě chvíli počkat. Jenže Drahý není trpělivý typ. A proto se rozhodl, že si v koupelně přidělá poličku, aby si na ni mohl vyskládat ručníky a měl je po ruce. Bydlíme ve starém bytě a nikdy nevíme, kam se provrtáme. Nedávno jsme se dostali na trubku s vodou, pak nám vrták sjel po kanalizaci a ze zdi jsme ho vytáhli i s…
-
-
Znamení dobrého a špatného vztahu
10 znamení, že váš vztah není zas až tak dojebaný (FF)1. Ten vztah vám sílu dodává, ne ubírá. Máte pocit bezpečí a život je lehčí. Netvrdím, že jednodušší a bez problémů, ale lehčí, v jisté rovině. Člověk není na všechno sám. Čert vem svobodu i se všemi jejími možnostmi. 2. Jste tým. Můžete se i pohádat do krve, protože víte, že to není konečná. Že se nakonec dohodnete. Že tady pro sebe jste. Fňuk. 3. Máte svůj jazyk. Málem jsem napsala „tajný jazyk lásky“, ale mám pocit, že tenhle rok ze mě toho růžového marastu, už proudilo tolik, až z toho moje cynické Já blinkalo v rohu… Prostě jsou věty, slova…
-
Zpátky do sedla aneb Tiffany a spol.
(FF) Na konci minulého roku jsme si řekly, že takhle by to nešlo, a že příští Vánoce budeme zasnoubené. Jedné z nás se to povedlo, druhé ne. Jedna z nás očividně vsadila na špatného koně. Teda, možná si myslela, že je to lesklý dostihový kousek, ale když se zarazil u první překážky, pak spadl do jezírka a zakončil to zbabělým schováváním v davu jiných koníků, bylo jasně, že ji k Tiffanymu nedoveze. Zatímco druhý koník, i když možná vybíhal pomaleji a párkrát na cestě zabloudil, cílovou pásku nakonec protrhl. Čím to bylo, že jedna vsadila na správného koně? Vírou, že to dobře dopadne? Tím, že jedna z nich nevěřila, že…
-
Trochu rajda, trochu zmije
(FF) „Ženská musí být trochu rajda a trochu zmije,“ prohlásil můj tatínek a mně zaskočil kus řízku u sobotního oběda. I prozřela jsem. Jsem prostě moc hodná! Teď se nebudeme bavit o hodných chlapcích, kterým jsem buď nedala šanci vůbec nebo utekla po projevech jejich něžných citů a vyznání. Teď mluvím o tom, jak jsem se zcela samozřejmě vzdala svého programu, protože být s Panem Božským (omlouvám se mladším ročníkům, nevím, jak se On označuje současnou terminologií, poznámka pisatelky generace Sexu ve městě) mi přišlo o tolik víc zajímavější: vařila jsem (!), uklízela, převlékala se do krajového prádla, zůstávala vzhůru do pozdních ranních hodin, moc nechodila do školy nebo do…
-
Bohyně znalkyní hokeje
(Boh) S drobnou úpravou mého života ze single randící na krutě zadanou muselo přijít několik změn, které byly takříkajíc nutné a musely se stát. (Musely!) No a namísto toho, abych se rozčilovala nad prázdnými sklenicemi kolem postele, ponožkami za sedačkou a zvednutým prkýnkem, rozhodla jsem se, že všem těmto změnám dám nejen volný průběh, ale že jim navíc vyrazím vstříc. A tak jsem vyrazila. S Drahým na hokej. Není pravda, že bych na hokeji nikdy předtím nebyla, naopak, kdysi jsem chodívala na hokej se svým otcem. Ale v té době jsem nosila sportovní oblečení (!) i mimo tělocvičnu (wtf!!!), milovala Jágra, hrála polozávodně soft a batikovala si trička. Prostě je to dávno. Takže…
-
Obhajoba práva
(Boh) Nedávno jsem si na semináři Judikatura ve světle novely stavebního zákona (ne, neusínejte, bude to docela zajímavé) uvědomila, proč mám vlastně tak ráda právo. Protože je jasné, přehledné a systematické. Dává člověku jistá pravidla, ale když jste chytří, znalí a nebojíte se, dají se najít kličky. Ano, právnické kličky. Právo je filozofie života a všechno na sebe navazuje, jako jeden dobře namazaný stroj, to ovšem poznáte až po létech studií a další dekádě praxe, při které se neustále dovzděláváte. Ne nadarmo se říká, že dobrým právníkem jste až po čtyřicítce. Mně tedy ještě zbývá deset let. Ale i tak můžu s určitostí říct, že právo je skvělé, zvlášť když mu rozumíte. Zde…