(FF) Musíte, prostě musíte: – navštívit festival Kontejnery k světu, což je jedna z největších kulturních akcí ve veřejném prostoru, co u nás kdy byla. Když se někdo (v tomto případě občanské sdružení K světu) snaží oživit veřejný prostor, měli bychom tuto bohulibou aktivitu podpořit. Festival navíc podporuje ekologickou dorpavu po městě a ukazuje zajímavé ldii a projekty, kteří jinak zůstávají schováni za zdmi domů. My určitě vyrazíme na Karlák do Fahionbook čítárny, na Folimanku na open Mic a Bohyni tipuji na povídání o urbanismu Dejvic v kontejneru číslo 31, n’est-ce pas? (odkaz) – najít si čas sednout si pod rozkvetlé kaštany na jedno malé vínko – se těšit na…
-
-
Magická opuštěná místa
(FF+Boh) Tentokrát trochu netradičně zařazujeme rychlý odkaz na soubor fotek magických opuštěných míst. Nedokázaly jsme si vybrat jednu jedinou, protože všechny jsou dokonalé, na druhou stranu prezentovat tu všech třicet a přepisovat tak celý článek opravdu nemá smysl. Takže je vřele doporučujeme a podívejte se na ně, milí čtenáři, sami. Našimi favority jsou Ježíš ve Středozemním moři a opuštěný lunapark v Japonsku. Příjemné pokoukání! Zbytek naleznete zde.
-
Fatalka na fotbale
(FF) Ano, byla jsem na fotbale. Díky Bohyni a jejímu Drahému jsem to odpoledne zmateně pobíhala po bytě a přemýšlela, co proboha na sebe. Co když mě někdo polije pivem? Co když bude bitka? Co když bude pršet? Představovala jsem si pražskou Spartu jako místo, kde teče testosteron proudem a nevinné děvče snadno přijde k úrazu a úhoně. „Proboha, neotravuj nás už svými nejapnými dotazy, jestli si máš vzít růžový kabátek nebo sagáče (vkusná džínová bundička z 90.let) a pojď už! Stejně si tě tam nikdo všámat nebude!“ zařval nakonec Drahý do telefonu a šli jsme. Cestou mě stačili vystrašit zkazkami o tom, jak máme lístky každý jinam (přičemž já…
-
Do klubu po třicítce
(FF) „Ukažte občanky!“ zavelí Dimitrij z ochranky. Co? divím se, dokud nepochopím, že mluví na mladinké holky vedle nás. „No, vy ne,“ uchechtne se Dimitrij posměšně, když vidí zmatek v mých očích. A přesně to byl okamžik, který mě mě varovat. Měla jsem se otočit, jít domů a hrát si na Bridget Jones (pro mladší ročníky – známý film pro pamětníky, dodávající v devatesátých letech naději všem zoufalým singl ženám, že i po třicítce a s velkým zadkem si můžete najít muže. Dnes už se takové filmy netočí.) No, já se neotočila a za trest jsem zjistila, jaké to je, snažit se v pátek večer zabavit v epicentru města a…
-
Další rychlé tipy
(FF) Musíte, prostě musíte: Vysedávat: na sluníčku a dívat se na kvetoucí narcisky, tulipány a hyacinty. Zamyslet se nad článkem v Elle „Život začíná ve dvaceti“ o tom, že veškerých 80 procent důležitých věcí v životě se každému stane do jeho 35 let a že co nestihnete do 30, v podstatě už nestihnete nikdy. Myslím, že se redaktorky jen trochu nešťastným způsobem snažily podat, že bychom neměli nic odkládat. Že není čas na věci „prozatím“. Takže pokud trčíme v blbé práci, s blbým chlapem nebo se nějak necítíme, neměli bychom si říkat, že je to jen „prozatím“. Není. Podívat se na vlaštovkové náušnice a ručně malované poháry, které jsou nejen…
-
Jak mi pečení holubi do huby lítali
(FF) Polévka z okry, krevety s koriandrem a pečená holoubata plněná haší z holoubích vnitřností, tak nedávno vypadala má příjemná pracovní povinnost. Ano, snědla jsem to, vydatně (kvůli trávení!) zapila Pinot Griogio a duchaplně konverzovala. Ale nepíšu to proto, abyste si mysleli, že v Praze pečení holubi do pusy létají (i když přesně to se konečně po letech usilovné práce konečně stalo!). Píšu to proto, že na téhle večeři jsem se setkala se svojí známou a nestačila jsem se divit (což činím často). Poprvé jsme se potkaly před mnoha lety. Byly jsme na tom podobně. Blondýny naplaveniny (nesnáším tohle slovo, ale je výstižné), jedna asistentka šéfredaktorky, druhá asistentka ředitelky. Byly…
