(Boh) Lež má krátké nohy a dřív nebo později všechno praskne. S tímto vědomím máme dvě možnosti. Buď začít řešit problematickou situaci okamžitě nebo to naopak všechno nechat vyhnít. Nedávno jsme se s kamarádkou bavily na téma sladkých keců, prázdných pojmů a nebezpečné nerozhodnosti. (Ne, ta kamarádka není Fatalka, protože Fatalka není moje kamarádka, ale bývalá kolegyně! Takže ne, nebyla to Fatalka). Každá máme k řešení situací jiný přístup. Ona je nerozhodná a nechává věci tak trochu zenově sednout. Ne že by jí to pak netížilo, ale v předstírání, že je všechno v pohodě, je prostě dobrá. Nerada cokoliv řeší a dopisy s barevnými pruhy schovává v peřiňáku. Já jsem opak. Jsem rázná, nesnáším nerozhodnost a lhaní…
-
-
Když bobr potkal žabku
(Boh) Ano, zřejmě pod náporem pracovních povinností mi jeblo a napsala jsem o svém klínu. Proboha, proč jsem to udělala?! No, nebudu plakat nad rozlitým mlékem a dotáhnu to do konce. Bobří story si můžete přečíst zde. Nicméně toto je její ne méně veselé pokračování. Po napsání příspěvku jsem se ráno hrdinně vydala do salonu, kde měla IPL nebo ILP (nebo snad LIP?) depilace probíhat. Už teď můžu říct, že vše bylo v naprostém pořádku. Kromě mých pocitů. Salon byl příjemný, i když osobně neholduju fialovým křišťálovým lustrům a černým ornamentům na stěnách. Mám raději bílou doktorskou klasiku s chromem. Ale budiž. Slečna, která se ten den zaučovala (proč zrovna dneska a proč…
-
Šťastná jedenáctka
(FF+Boh) Tak nás bloggerské letadlo taky zasáhlo. Nanominovala nás Vanilka, které tímto děkujeme, nicméně nepokrytě přiznáváme, že kdyby nečekala Malé Motýly, byly bychom ji poslaly do… háje. Chvili nám trvalo, než jsme se z těch všech úkolů vzpamatovaly. Následně jsme je vypracovaly a nakonec vlastně i byly rády, že jsme se zapojily. Zvlášť vymýšlení otázek bylo velmi veselé. Hystericky jsem odpovídala na každou otázku, kterou Fatalka vymyslela, což mi pokaždé zatrhla se slovy: „To není o tobě, soustřeď se!“ Naopak já jsem ji neustále musela vyvádět ze zaklatého kruhu psychotických otázek ve stylu: „Modrá nebo červená? Salát nebo stejk? Kočka nebo pes? Chanel nebo Dior?“ Nakonec nám jedna psychotická otázka…
-
Obhajoba termohrnku
(Boh) Kdo by to byl tušil, ale termohrnek rozděluje společnost. Něco jako palestinsko-izraelský konflikt. „Termohrnek je hnus a zlo,“ dozvědla jsem se včera. Ano. Stejně jako KLDR nebo ohavné melíry. Nikdy by mě nenapadlo, že kus nádobí irituje davy, ale jsem za toto zjištění vděčná. Pobavilo mě to a donutilo se zamyslet. Termohrnek není nic extra, souhlasím. Bohužel se tohoto kusu funkčního nádobí nemůžu vzdát stejně jako funčního prádla, které nosím na horách. Termohrnek mi totiž zajišťuje stejnou službu, jako Moirové tričko. Není mi zima, nepropadám zoufalství a nechci svou cestu vzdát. Mám sex na maloměstě. Tak úžasný, že jsem ochotná vstávat o dvě hodiny dřív, snášet jízdu zapařeným…
-
Peklo modernizuje
(Boh) Když jsem dnes večer přiběhla z práce domů a odučila jsem si své povinné minimum, po odchodu zhrzené studentky, která stále neumí nepravidelná slovesa, jsem se ve svém obrovském bytě hluboce zamyslela: „Co bych asi měla udělat jako první? Napsat rozhodnutí o ilegálním parkovišti a dalších osm „nepodstatných“ sdělení, pokračovat v psaní o finančním právu, kde deadline už opustil své místo za dveřmi a začal se mi v předsíni rozšafně zouvat nebo jít konečně uklidit kuchyň s hnijícím nádobím?“ Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem šla dělat palačinky. Asi abych se uklidnila. A během vaření poslala fotku palačinek Fatalce. Obratem jsem obdržela odpověď v podobě bramboráků v ubrousku. „Já mám psát finanční právo.…
-
Vyzkoušely jsme – Flying Bach
(Boh) Když vyrůstáte na klasice jako je balet, Cimrman, Kafka a Mozart, to všechno řízlé koncem devadesátých let, kdy PSH byli týpci z Jižáku, zlomit se v pase byla novinka a na ulicích se začaly objevovat první „čmárance“, je jasné, že Flying Bach je přesně pro Vás. Sedne vám. Já to věděla okamžitě. Miluju svobodu, graffity a urban style of life. Na maloměstě nebo venkově bych chcípla. Jsem krasická city girl, co se v lese ztratí a otráví mochomůrkou, nerozezná sojku od nějakého jiného ptáka (nic mě nenapadá), ale pokud je třeba najít nejlepší klub, dostat se ke kadeřníkovi roku, mávnout na taxíka nebo ve dvě hodiny ráno sehnat punčocháče, nedejbože drogy (!), vím přesně…