• Dvě Třicítky: Jana Uhlířová a Jindra Tužilová
    Co se nám honí hlavou

    JEŠTĚ ŽIJEME

    Boh: „Dej mi téma, nebo mi jebne. Začnu zase psát! O čemkoliv.“ FF: „Co ukázat naše fotky?“ Boh: „No, to je teda téma.“ FF: „Viď?“ Boh: „A kde je tam to psaní?“ FF: „No, jako že ještě žijeme.“ Boh: „Ach jo.“ No, tak tady máte ty fotky a hlásím, že ještě žijeme.

  • Co jsem se naučila...

    DOČASNĚ ZAVŘENO (před stalkingem)

    (Boh) Nikdy mi nevadilo být otevřená. V práci i v osobním životě uznávám transparentnost  do určitého levelu, který je možná o trochu vyšší než je celorepublikový průměr, ale mně se zatím tenhle přístup vždycky osvědčil. Co sdělovat nechci, to nesděluju. Na sociálních sítích, i v osobním životě. Člověk musí mít svá tajemství, sny, bezpečný prostor, zahrádku, kterou mu kdejaký blb svými chytrystikami hned nepošlape. Protože buďme upřímní, čí je to nakonec vina, že nám někdo zplundoroval zahradu a sežral všechno ovoce, včetně těch nepodstatných rybízů u plotu? No naše. Ne proto, že jsme ho tam pustili, ale protože jsme nenastavili při vstupu pravidla a neseznámili ho s podmínkami pobytu. Musíte…

  • cestování

    BOHYNĚ V KAPSLI – CAPSULA HOTEL V BRATISLAVĚ

    (Boh) Vydala jsem se na cesty. Fatalka měla nějakou neodkladnou práci…asi sloupek, že…takže jsem na koncert Toma Jonese do Bratislavy jela sama. Vlastně jsem jela s kamarádkou. Opravdovou kamarádkou, ne jakou je Fatalka, která je především má bývalá kolegyně. Viď, mámo! :-) O Tomovi napíšu jindy, až zpracuji bouři emocí, která mě potkala. (byly to emoce? Opravdu? Nebyly to hormony?) V rámci svého cestování s touhle mojí kamarádkou, pojďme jí familiérně říkat Docentkou, si ujíždím na divnostech. Ona je totiž celá taková velevážená, chytrá, věhlasná a vcelku zabezpečená a taky zvyklá na pohodlí, a proto ji radostně vystavuji nástrahám levného ubytování, jako je třeba pavlačový dům těsně před spadnutím (v…

  • Co se nám honí hlavou

    PROČ JSOU TŘICÍTKY STÁLE SINGL

    (Boh) S Fatalkou jsme i přes evidentní rozdíly vcelku synchronizované a tím teď nemám na mysli menstruační cyklus, i když by to vlastně spolu mohlo okrajově souviset. To, o čem chci tentokrát poreferovat je naše aktivita na seznamkách. Standardně a vcelku organizovaně se už léta v otázce lásky a vztahů střídáme/míjíme, což není úplně ideální, ale zase můžeme jedna s druhou sdílet své nové romance, případně se podporovat v tom, že to té druhé (momentálně nezadané) určitě vyjde. A když se tak náhodou a zcela výjimečně (takže zatím úplně vždycky) nestane, máme alespoň na chvíli sparring partnera na další hledání a doufání. Ve své podstatě si nepřeju nic jiného, než…

  • Co se nám honí hlavou

    CHCI TO ŘÍDIT!

    (Boh) Pořídila jsem si chatu. Což je na našem instagramu Dvou Třicítek asi znát. Nově jsou tam západy slunce, stromy a kytky a to nejen od Fatalky, ale teď už i ode mě. Holt fotíme to, co vidíme. A zatím nás to docela baví a naplňuje. Alespoň já jsem opravdu spokojená.  Mám dvě práce, projekt s Fatalkou, psa, chatu, spoustu zájmů a snů, dobré vztahy v rodině a finanční nezávislost a musím říct, že ku spokojenosti mi chybí už jen ten muž, zhubnout dvacet kilo a koupit si někde auto. Bez auta se totiž na chatu nedostanu, což je takový malý škraloup na mé velké spokojenosti.

  • Co se nám honí hlavou

    Když se vám sex zajídá

    Třicítka dostane zprávu od bývalého milence, se kterým se naposledy viděla v roce 2016 M: Jak se máš? 230: Vcelku dobře. Co ty? M: Jde to. Co chlapi? 230: Co by tě přesně zajímalo? M: Jestli jsi opečovávaná. 230: Někdy, ale ve vztahu nejsem. A ty? M: Je to komplikovaný. 230: ? M: Nejsem moc využíván a nudím se. 230: Aha. M: Nechceš se vidět?