(FF) Moje hlavní předsevzetí je netrávit příští svátky sama. Je to letargické a z hlediska množství alkoholu a jídla také zdraví ohrožující. Ale hned druhého ledna, když jsem ve večerce potkala hezkého muže, a mou prvotní reakcí bylo zrudnout a schovat se za regál s pečivem, jsem pochopila, že své plány sice měnit můžu, ale sebe nezměním. Ale vzdávat to nebudu. Když vám ve stejný den napíše finančák i váš bývalý, dost pravděpodobně ten den bude stát za prd. Cukrárna a nezřízená konzumace zákusků je v tomto případě povolena.
-
-
Do baru po třicítce
(FF) Jak poznáte, že stárnete? Rychle. Tedy pokud vyrazíte do baru a věkově máte blíž spíš ke čtyřicítce než ke třicítce. Přiznejme si to – když nějaká party začíná v jedenáct večer, je to na nás už moc pozdě. To už přece normálně dávno spíme. Samy. Z baru, kam se s kamarádkou vyhrabeme jednou za půl roku a to jen proto, že má jedna z nás narozeniny, odcházíme po dvou drincích v deset, přičemž jedna u nás pila nealko. A místo sexu se bavíme o důchodovém pojištění. Máme si ho pořídit nebo ne? Když už se vzmužíme a do baru vyrazíme, většinou nás rovnou posadí k východu (asi si říkají: „Báby půjdou brzo spát.“ nebo „Z nich…
-
Bublinky, bouřlivé výšiny a divoká líbačka aneb Fatalka jde na první rande, část II.
“Tak už tam ksakru půjdu, hodinu předtím je blbý to odvolávat,” říkám sama sobě. Vůbec se mi na tu skleničku nechce. Je to první a poslední rande z tinderu, na které jdu, protože už mám po krk těch zpráv, ve kterých je vždycky jen “Chceš přijet ke mně do bytu?”, přicházejících většinou po desáté večer, nebo už jen velmi minimalistické a úsporné “sex”?”. Ne, díky, stačilo, nechci. Tenhle chlapík, říkejme mu třeba pracovně Hynek (you asked for that), byl poslední, se kterým jsem si začala psát, protože “jo, ještě je tady tenhle, vypadá normálně, tak už mu odepíšu a pak celou aplikaci vymažu.” Hynek působil chytře a vtipně, a tak…
-
Rande ve třiceti
(FF) Ve třiceti děláte stejné věci jako ve dvaceti, ale jsou přitom podivuhodně jiné. Jiné je, když jdete do klubu ve dvaceti nebo ve třiceti (poznámky mamky ve dvaceti: “Počkej, až budeš mít vlastní děti a ty se budou vracet z diskoték ráno!”, poznámky stejné mamky ve třiceti: “Klidně se vrať až k ránu nebo kdykoliv jindy, hlavně už se tam s někým proboha seznam!”). Jiné je, když jdete na sraz s kámošem – zatímco ve dvaceti klidně hltáte klobásy u stánku na Václaváku a předstíráte v záchvatech smíchu, že už o životě něco víte, ve třiceti pravděpodobně sedíte na sofistikovaném drinku někde v hip podniku nebo raw restauraci a…
-
PROČ BOHYNĚ NENÍ HIPSTERKA
(Boh) Nedávno mi někdo řekl, při pohledu na několik let starou fotku, že jsem pravověrná hipsterka. Musím říct, že bydlím v Dejvicích a chodím venčit na Letnou, což jsou hnízda hipsterů a mimochodem kavárna Nahoře a Dole je vedle mého vchodu, takže ano, možná jsem v hipsterké oblasti, ale za hipsterku se fakt nepovažuju. Já vlastně ani nevím, kdo ti hipsteři jsou. A tak jsem mrkla do wikipedie:
-
Hlavně, že jsme pořád tady, aneb co jsem se naučila v prosinci
(FF) Dny, kdy se mi podaří vidět východ nebo západ slunce, mi přijdou jiné, jaksi úplnější než dny, kdy je nevidím. Asi si dám naprosto jednoduché předsevzetí, abych jich vídala víc a víc. Pochopila jsem, že se budu muset umět líp prodat. Když je totiž člověk dlouho v nějaké práci (myslím roky a roky), nemusí se nikde moc prezentovat. A na mně je několikaleté sezení v kanclíku dost vidět. K získání nové práce překvapivě nestačí koupit si nové hadry a brýle, dokonce ani odkazy na dlouholetou praxi! Musím v sobě někde hodně hluboku vykopat zápal, energii a nadšení. Uf.
