(FF) Forbidden euphoria je nejen nejnovější parfém od Calvina Kleina, ale pro mě také krásné druhé pojmenování pro guilty pleasures (provinilá potěšení). Něco, co vám působí radost, ale jen s ostychem to přiznáte svým blízkým a už vůbec nikdy se o téhle zábavě nebavíte na snobském večírku nebo na prvním, druhém, třetím rande s panem Božským. Ok, možná na dvacátém. Ale určitě ne na první schůzce s panem Ďábelským, protože u toho dvacáté nepřipadá v úvahu (ehm, nemělo by). Je to něco, co vás díky klasickému mnoha, mnohaletému vzdělání, lehce neurotické výchově a špatně skrývanému, ale nepotlačitelnému intelektuálnímu a duchovnímu rozvoji vzbuzuje pocit, že tohle byste asi neměla.
Ale dost slovní omáčky a k provinilé věci samé. Pro mě takovým guilty pleasure je: sledování stupidních amerických romantických filmů, ve kterých jsou On i Ona krásní, chytří, vtipní, úspěšní a všechno dobře dopadne, Ona má vždy perfektní make-up a vlasy, on nekrká, neprdí a neříká divné věci. Mým guilty pleasure je i pojídání litrů oranžového francouzského dresinku, návštěvy fast foodu, nakupování barevných módních časopisů, za které měsíčně utratím nekřesťanské peníze, surfování na bulvárních webech, páry zbrusu nových bot, které mám schované ve skříni a jen se v nich občas projdu po pokoji, slídění na fb, ne nevinný flirt s kolegy, oblečení tygřích šatů a sledování, co to dělá s šéfem (k tomu mě ponouká Bohyně!), závislost na šampaňském, sledování Sexu ve městě a soustavné překračování hranic. Věci, které bych neměla, ale které mi přinášejí radost a hlavně lehce vzrušující pocit hříchu.
A co je vaší forbidden euphorií?