(FF) Tak jsem se v sobotu ráno impulzivně rozhodla, že už mě nebaví ani Praha, ani být nemocná a že se odjedu trochu odreagovat. Divoká akce mě buď uzdraví, nebo kompletně umrtví, řekla jsem si, sbalila spacák a vyrazila na akci Česká hrady. Aby to stálo za to, odjela jsem s pár kamarády někam do horoucích pekel skoro k rakouským hranicím, vyděšená nejen line-upem (česká kapely moc neznám, ale moc jich ráda nemám), outdoorem (spacák! toi-toiky! jídlo ze stánku!), ale i davy lidí a vleknoucí se chřipkou nebo s čím to bojuju. A věřte nevěřte, ono mi to pomohlo. Sice přesně nevím, jestli mě vyléčil tanec v dešti, noční pobíhání…
-
-
Co se na lodi naučíš
(Boh) Nikdy jsem neplula déle než den a teď mám za sebou týdenní plavbu kolem Chorvatského pobřeží a s odstupem času můžu říct, že to stálo za to. Zvládla jsem to! Naučla jsem se mnohému a viděla a poznala nepoznané, takže velká spokojenost. Osobně jsem byla nadšená z kapitána, přestože odřel při výjezdu z mariny loď o muringové lano, trochu jsme přechlastali motor v člunu, ukázali říční/mořské chorvatské policii zač je toho loket a v závěru dovolené najeli (překvapivě uprostřed moře) na mělčinu a totálně orvali loď. I tak jsem si kapitána vážila a jiného bych nechtěla. Věřte nebo ne. Bylo hezké počasí a tu něco-shellovou bundu jsem neužila, ale ani ty…
-
Vyzkoušely jsme wellness Lázně Bohdaneč
(Boh) Po přečtení příspěvku o tom co se Fatalka v naučila únoru mi došlo, že jsem zapomněla sdělit světu, jak probíhal náš wellness víkend v lázních Bohdaneč. Původně měla jet do lázní Fatalka se svou maminkou, ale té se stal ošklivý úraz, a tak jsem jela jako náhradnice. Myslím si, že Pražáci by neměli cestovat po ČR. Alespoň mně to nedělá dobře. To, co je v Praze normální najednou ztrácí nálepku normality a naopak to, o čem jsem ani netušila, že existuje, je zcela běžné a nikdo nechápe, proč se tvářím vyděšeně. Takže zde je výčet toho, co prožila Bohyně, když vyrazila do divočiny… …Dost dlouho jsem nejela vlakem, takže…
-
Světoběhny aneb Spojené národy v posteli
(Boh) Nedávno jsme si s Fatalkou povídaly na téma multikulturalismu v posteli. Pokud hodně cestujete, pohybujete se ve vybrané společnosti a mluvíte plynně několika jazyky, pak máte o zábavu a velkou divezitu postaráno. S ohledem na fakt, že náš blog čtou i rodinní příslušníci, nešly jsme nakonec se svým výčtem až do takových detailů, jak by si asi někdo představoval. Ale i tak se jedná o celkem slušnou sešlost. Jedna z nás byla inspirací velmi, ale velmi slavnému malíři a ta druhá zase jednoho malíře velmi milovala. Jedna byla rozptýlením soudci mezinárodního tribunálu v Haagu a ta druhá popletla hlavu chirurgovi z New Yorku. Pokud se na to podíváme ze statistického…