(Boh) Se zvyšujícím se počtem krabic, stresu, olámaných nehtů a všeobecného nepořádku v mém starém bytě, jsem tak nějak bláhově propadla představě úžasné budoucnosti, která mě v Alfí čtvrti čeká. Ve své podstatě se nejedná o úžasnou budoucnost, kterou budu zažívat, ale budoucí úžasnost. Díky velkým oknům je můj nový byt velmi světlý a tak mám takovou neodbytnou představu, že bude neustále prozářen, bude vonět a hlavně bude uklizen. (K tomu mi dopomáhej Bůh…a Karolína). Ve své úžasnosti vidím sama sebe mnohem hubenější, kreativnější, kterak v kuchyni vařím neuvěřitelné pochutiny s orientálním nádechem, za zvuku hudby a na jedné vlně vše nosím svým přátelům kolem oválného stolu s damaškovým ubrusem a sklenicemi s dobrým červeným vínem.…
-
-
Odhodila jsem sekyrku a přišla ze srubu
(FF) Nejsem dokonalá a občas se mi povede pěkné módní faux pas. Také riskuji, že po tomhle článku budeme s Bohyní opět považovány za povrchní a kárající. Ale risknu to. Módní policie v přímém přenosu z dovolené. Prostě si to nemůžu odpustit. S kolegy jsme se ještě před mým odjezdem shodli, že Čechy v zahraničí bohužel poznáme na první pohled. Podle nevychovanosti, buranství, špatných vlasů bez střihu a laciného oblečení. Ano, pořád to platí. Kdybych byla v bungalovu s vlastní stravou, asi to pochopím. Ale někde, kde se smetanové záclony vlní v přímořském vánku, stříbro se třpytí na stolech a obsluha je napomenuta šéfem, sotva se vytvoří fronta v počtu tří lidí a musím necelou minutu čekat, než se…
-
Čeho na smrtelné posteli nejvíce litujeme
(Boh) Nedávno mě velmi zaujal článek na serveru novinky.cz o paliativní pečovatelce Bronnie Wareové, která své zkušenosti s chováním svých umírajících pacientů shrnula do knihy Top Five Regrets of Dying (Čeho nejvíce litujeme na smrtelné posteli). Opět se mi potvrdilo, že člověk, který je v rodinném kruhu oblíbený a všem vyjde vstříc, nemusí být nutně tím nejšťastnějším členem rodiny. Spíše naopak. Jak pravila Bronnie ti, co žili podle představ svých bližních na smrtelné posteli litovali více než ti, kteří si žili podle sebe. K tomuto zjištění jsem došla i já (bez Bronnie i bez smrtelné postele). Během studií v Itálii. V jednu osvícenou chvíli mi došlo, že nikdy nenaplním představy svých příbuzných, a že pořád…
-
Kimbra na víkend
(Boh) Pro všechny, co se chtějí i nechtějí ještě usadit! Tenhle klip je dokonalý, vřele doporučuji. Děkuji Zuzce, že mě na něj upozornila. Hezký dokonalý víkend! [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=yHV04eSGzAA]
-
Už zase běží(m) pozpátku!
(Boh)Všechny jsem chtěla varovat. A pak jsem na to v návalu jiných povinností zapomněla. A před čím, že jsem to chtěla všechny varovat? Před Merkurem, moji zlatí. Který je opět retrográdní (bližší vysvětlení v těchto(1) článcích(2)). Zmatené období plné průšvihů a zkratů systému započalo v sobotu v noci. A chvíli si to s ním užijeme. Včera jsem zapomněla na schůzku s kamarádkou Limetou, která mi měla dělat spolujezdce, ale mně to netrklo. Následovala nečekaná návštěva spolužačky, která mi celá zhroucená vykládala o nehodě, kterou měla, o starostech se stavbou bytu a jiných problémech, které se nashromáždily za poslední dny, ale já nic. Mně to netrklo. Jen hrdě vykládám, jak začnu hubnout až po tom, co nebude…
-
Bez vody
(FF) Papírů si většinou nevšímám. Úřední dopisy za mě musí rozlepovat Bohyně. A pak i řešit. Když mi dá někdo k vyřízení nějaký papír (povinné ručení, zápis do katastru apod.), buď ho přilepím na nástěnku v bytě, kde mám jistotu, že ho za týden přes nános fotek a obrázků a citátů neuvidím, nebo strčím do pruhované krabice, kterou fakt jednou proberu. Vím, že je to nedospělé a musím s tím něco udělat. Jednou. S tímhle přístupem není divu, že mi naprosto uniklo oznámení dole v domě, že týden nepoteče voda. Samozřejmě, že jsem to zjistila ráno předtím, než jsem měla důležitou pracovní schůzku, na které jsem potřebovala vypadat perfektně. Netušila…