(FF) To byl zase týden. Začal zprávou (úplně první zprávou) na tinderu od muže, že bych chtěl mezi mými nohami strávit mnoho nekonečných hodin. Pro mě bylo nekonečných mnoho hodin, kdy jsem se jeho zprávu pokoušela vytěsnit, protože mi přišla na pondělní ráno trochu moc. A taky doufám v trochu lepší zkušenosti případných milenců… V rychlém sledu následovala tři pozvání na rande od sotva dvacetiletých mladíčků (proboha, mohla bych jim skoro dělat matku!) doplněných fotkami z posilovny, protože to je to, co upjatou, knihovnickou třicítku zaujme nejvíc, že… Pak utíkala před frotérem z tramvaje a následně jsem se z kategorie „Miluju tě, ale jsem pořád ženatý.“ přesunula do kategorie „Miluju…
-
-
Co zatím přinesl singl leden
(FF) V zimě mám pořád hlad. Projevuje se to tím, že najednou nějak často chodím do řeznictví, kde se nad krvavými fláky tvářím dostatečně zmateně a čekám, až se mě někdo ujme. Nevím proč, ale vždycky, když mi prodavačka zabalí to jelito, jitrnici a šunku, tvářím se, že to je pro imaginárního muže, který na mě a hlavně na to jídlo čeká doma. A že to vůbec není tak, že bych to doma všechno na posezení snědla sama a pak se s láteřením, s bolením bříška a hořčicí ve vlasech odebrala na lože. Já? Nikdy! Od té doby, co píšu taky články o medicíně, dostala má hypochondrie nový rozměr. Teď…
-
Proč jsem na Silvestra zase sama?
(FF) I když moje předsevzetí bylo, že si v novém roce najdu muže, na jeho sklonku jsem zase sama. Roku, ne muže. Kdybych byla na sklonku muže, tak tu nemám čas psát a věnuju se s radostí tomu sklonu. Sebekriticky musím uznat, že je to moje chyba. Jaký byl rok 2016 v randění? No, stejně jako jsem plna nadšení a nového oblečení vyrazila v lednu do posilovny pro permanentku, vyrazila jsem i na rande. A bylo to nadějné. Byl sexy, vtipný, chytrý, hezký, líbali jsme se v baru i na Letný, hned jsem se s ním nevyspala a tak vůbec to bylo fajn. Jen se ukázalo, že Pan dokonalý je…
-
Vánoce jako eklektický cirkus
(FF) Rolničky, voňavé perníčky, hřejivý svařáček, něžné polibčičky pod jmelím… užili jste si vánoční atmosféry? Tak fajn, teď si můžeme na sváteční rovinu vyložit, jak probíhají Vánoce singl děvčete (haha, prý děvčete, přitom se spíš dostávám do věku, který se dá lépe popsat všezahrnujícím pojmem „zezadu lyceum, zepředu muzeum“, takže řekněme „jak tráví svátky singl pani“). Můj byt by teď měl podle původního plánu vypadat jako něžné, zasněžené vánoční lesní království. Jenže na bohulibou původní ideau jsem opět při nákupech zapomněla a koupila, co mi kde cvrnklo o nos. Teď je má vánoční dekorace opět něco mezi cirkusem, ale před zavíračkou, vetešnictvím a eklektickou skládkou. A tomu všemu vévodí klaun…
-
Co jsem se naučila v listopadu
(FF) Až příště budu čistit světlo a stírat mrtvé mušky, bude určitě lepší mít zavřenou pusu. Listopad byl hezký měsíc. Byla jsem v Olomouci, byla jsem v Paříži, byla jsem v rodném městě. V Paříži jsem pochopila, že se tam musím vrátit soukromě, protože to město je božské, v Olomouci mi došlo, že ze mě moderátorský Marek Eben v sukních nikdy nebude (ale dokázala jsem nespadnout z pódia!) a v rodném městě jsem všechny moc ráda viděla (dokud jsem viděla, ehm ehm). Taky jsme se učily vařit kávu, zase si nesehnaly chlapy a zhlédla jsem na jeden zátah Black Mirror 3. Teď svou úzkost ventiluju sledováním Pustiny. Možná jste si…
-
DVĚ TŘICÍTKY TOČÍ VIDEA
(Boh) Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Na svá stará kolena jsme se rozhodly pokořit technologie a kromě blogu, kam píše asi už jen Fatalka, jsme začaly točit videjka. (Tak se tomu prý říká, ale já bych to spíš nazvala průšvih s obrazovou přílohou.) Ve své podstatě, pokud se tu zmiňuji o pokoření technologií, tak bych ráda uvedla, že nemáme ani světla ani mikrofon a kromě toho jsme ještě trapné, nepřipravené, neumíme si napsat scénář, občas nezmáčkneme správné tlačítko a stříhání je jedna velká neznámá. Přesto jsme se rozhodly to nevzdat. A proč? Protože se nikdy nevzdáváme, a taky proto, že věříme, že když chceme něco, co jsme nikdy neměly,…
