(Boh) Musím se k něčemu přiznat. Prohlášení, že Marni bylo marný, není až tak pravda. Díky hodinové frontě u kasy jsem měla šanci zjistit několik zásadních věcí. Za prvé, že je opravdu možné kvůli ponožkám se slevou čekat hodinu na pokladnu; za druhé, že zřejmě asi stárnu a nezvládám už takové akce; za třetí, že mi chlap vydrží civět skoro hodinu na zadek, přestože má vedle sebe přítelkyni (která ovšem zadek nemá), a taky že jsem schopná poučovat cizí lidi a ještě jim dát dostatečně najevo, že nemají Kinderstube. Kdo tenhle výraz nezná, Kinderstube znamená něco jako dobré vychování. Fakt, že pocházíte z dobré rodiny. Někdy se také říká vyrůstat…
-
-
Volání andělů
(Boh) Známe to všichni. Některá rána prostě nejsou jako z magazínu. Nejsem krásná a ladná, na hlavě mám kudrnaté vrabčí hnízdo, nemůžu najít ponožky a o makeupu se mi může jen zdát. Na třpytky a zdravíčko prostě dneska nebyl čas. A tak jsem nasadila čepici, rukavice a vyrazila do studeného rána. Když mám pocit, že ztrácím kontakt sama se sebou, když si myslím, že věci nejdou tak, jak si přeju, povídám si s Vesmírem, anděli, s Bohem a zkouším zjistit, proč je například najednou taková zima, proč jsem se nevyspala a jestli bude všechno v pořádku. Většinou rozhovory končím poděkováním a prosbou o ochranu mentální i fyzickou. Dneska jsem si zase povídala…
-
Dovolenkář Jarda
(FF) Tak nás s Bohyní pozval na dovolenou Dovolenkář Jarda. Asi pojedeme. Nadýchnout se čerstvého vzduchu, změnit prostředí, ošplíchnout se v moři a tak, znáte to. Sice Jardu neznáme a z fotky, která byla v příloze zvacího mailu, těžko poznáme, jestli nechová v obrovském terárku v obýváku sklípkany, netají manželku a dítě, nenosí prsten s lebkou nebo nebude toužit po divných sexuálních praktikách, ale co, rande je vždycky risk. Výše zmíněný email mi poslala jedna nejmenovaná cestovní agentura a protože Bohyně studovala PR a já se o něj snažím, povedenou reklamu, což tahle vcelku je, dovedeme ocenit. A když je trochu lechtivá? Nevadí. To my jsme po půlnoci a po uměleckém večírku u…
-
Úklid duše podle G.Corsa
(Boh) Stala se mi zajímavá souslednost. Životní události mě v jednen okamžik dokopaly v úklidu duše i svého obydlí. Oboje mělo za následek velmi příjemný pocit. Najednou se v mém životě udělal prostor na něco, co jsem měla vždycky ráda, ale vlivem svého životního stylu jsem to všechno nějak vytěsnala. Začala jsem zase cvičit (k tomu se dostaneme někdy jindy), čili jsem tělu dodala ten správný stimul a znovu jsem objevila své oblíbené autory, takže ani duše a intelekt nezahálí. A stačilo jen vyházet nepotřebnou veteš, utřít prach a srovnat si priority. Zde je báseň od Gregoryho Corsa, která se mi poté, co jsem sešroubovala postel, utřela prach a odnesla tuny papírů na recyklaci, najednou…
-
Cinemagraph aneb oživlé obrazy
(Boh) Pamatujete si na pohybující se fotografie v Harry Potterovi? Mně osobně šíleně uchvátily. Jsem hrozný snílek, klasický day dreamer, takže když mě dneska ráno Fatalka upozornila na blog vývojáře Kevina Burga a fotografky Jamie Beck, srdce se mi na chvíli zastavilo. Oni umějí kouzlit s fotkama tak, jako v Harry Potterovi! Ve skutečnosti to samozřejmě není kouzlo, které zůstává mudlům utajeno, ale jedná se až o stovku fotografií, poskládaných za sebou, ve formátu gif, které se dokáží v určitém místě pohybovat, takže vzniká neuvěřitelně efektní dojem vlajících vlasů, elegantních pohybů ruky, nebo projíždějících aut. Když jsem bydlela v Miláně, chodívala jsem večer na procházky do Via Montenapoleone, kde sídlí všichni, co v módě…
-
Kdybys mohla dělat cokoliv, co by to bylo?
(Boh) Mé kamarádce nedávno její přítel položil vcelku jednoduchou otázku: „Kdybys mohla dělat cokoliv, co by to bylo?“ S naivním úsměvem na ní zíral a očekával, že řekne, že by chtěla řídit MoMa (Museum of Modern Art) v New Yorku nebo se stát programovou ředitelkou milánské La Scaly. Jenže ona se zamyslela, nadechla a s absolutně vážnou tváří prohlásila: „Chtěla bych se stát ptákem a uletět někam hodně daleko. Být volná a cítit lehkost.“ Dál už v rozhovoru nepokračovali. A za pár týdnů se rozešli. Ona věděla o jeho nevěře s dívkou, které jsme pracovně říkaly čivava, (protože prostě čivavou byla). Nenáročná, roztomilá a přenášení z místa na místo hodná. Ještě než si má kamarádka odstěhovala…