(FF) I když moje předsevzetí bylo, že si v novém roce najdu muže, na jeho sklonku jsem zase sama. Roku, ne muže. Kdybych byla na sklonku muže, tak tu nemám čas psát a věnuju se s radostí tomu sklonu. Sebekriticky musím uznat, že je to moje chyba. Jaký byl rok 2016 v randění? No, stejně jako jsem plna nadšení a nového oblečení vyrazila v lednu do posilovny pro permanentku, vyrazila jsem i na rande. A bylo to nadějné. Byl sexy, vtipný, chytrý, hezký, líbali jsme se v baru i na Letný, hned jsem se s ním nevyspala a tak vůbec to bylo fajn. Jen se ukázalo, že Pan dokonalý je…
-
-
„Ty si myslíš, že spolu chodíte, že jo?“
povídám tuhle kamarádce. Je zase singl. Po rozpadu dlouhodobého vztahu se občas někde zamiluje, měsíce nebo týdny ji nevidím, a pak se vrátí s tím, že to nevyšlo, což sáhodlouze analyzujeme. Teď si dva měsíce píše s nějakým mužem ze seznamky. Nikdy se neviděli. Přesto prožívá rozchody, hádky, usmiřování, naději i zklamání, jakoby to bylo doopravdy. Virtuálně. Bez sexu. Opakuju, bez toho, aby se vůbec někdy viděli! „ Ty si myslíš, že spolu chodíte, že jo?” došlo mi a byla jsem trochu v šoku. „Když on tak krásně píše,“ zasmála se a zasnila. Dospělá, krásná, soběstačná žena. Totiž – já se slovy živím. Vím, jak snadno slova dokážou vytvářet iluzi.…
-
Co jsem se naučila v říjnu
(FF) Mám tolik práce, že buď pracuju, nebo spím. Nevím, kterých zakázek se mám vzdát, protože ze sehnání každé z nich jsem měla radost a každou mám z nějakého důvodu ráda. Tak se nevzdávám žádné, ale můj nedostatek života a odpočinku má trochu divné následky. Takže: už jsem si odemykala dveře od domu peněženkou (a asi odemka, protože jsem doma) odjela jsem do staré práce, když jsme měla jet do nové (a zmateně pak stála před domem, abych si uvědomila čas a prostor) pekla v remosce pizzu bez toho spodního podstavce (a nevyhořela!) uložila si volající dámu do telefonu pod svým jménem a pak málem měla infarkt, když mi zase volala a…
-
Nefunkční přátelství, plýtvání energií a sebeláska, aneb Co jsem se naučila v srpnu
(FF) *Při zevrubné analýze svých minulých vztahů (protože co jiného máte v noci dělat, když ani nevstáváte k dítěti, ani nemáte milence) jsem zjistila, ale dá se to přenést obecně do života, jak hrozně mrhám svojí energií. A že už je načase toho nechat. Že musím být schopná rychleji poznat, že do něčeho (a do někoho) se prostě nevyplatí investovat čas, energii ani peníze a že je třeba jít dál. A ničeho nelitovat. Prostě jen neplýtvat energií. Na nic, co není tak důležité.
-
Oslava, elektrokolo a psaní knihy, aneb co jsem se naučila v červenci
(FF) Když teče krev, nemůžu být daleko. Takže jsem i oslavu mého strejdy zahájila drobným minizraněním, kdy mě do nohy zasáhl střep z rozbité lahve. Členové místního mysliveckého spolku se ale nenechali vůbec zahanbit a nabídli mi kompletní péči od umělého dýchání po masáž srdce. Zvládla jsem to nakonec jen s dezinfekcí slivovicí (zevnitř i zvenku) a mini-náplastí, ale chtěla bych říct, že lesy ČR jsou v dobrých rukou. Naši myslivcí jsou velmi obětaví pánové.
-
Není snadné bydlet sama
(FF) Není snadné bydlet sama. Hned vysvětlím proč. 1. V žádném případě nemáte byt jako Carrie Bradshaw. Nemáte obrovskou šatnu, designové vychytávky, které se mění s každou novou sérií a sezónou, ani věčně uklizené místo na psaní. Vlastně místo na psaní je ustavičný mess a stydíte se za něj před neohlášenými návštěvami. Protože kdo se chce přilepit ke zbytkům guacamole z minulého týdne, že? 2. Nemáte komu vyčítat bordel, nechutné zbytky jídla v lednici a nedostatek kapslí do kávovaru. 3. Nemáte s kým probírat velmi zajímavé (pro vás) příběhy všedního života. Takže trávíte hodiny denně na telefonu s kamarádkami. Protože rodina se dřív nebo později na detaily vašeho neuspořádného života ve…
