(FF) Jestli byl rok 2017 o tom, jak byla sedmička na jeho konci šťastná, jak jsem se měla báječně, cestovala, vydělávala a skoro nechodila na rande a přitom ten rok byl boží, tak rok 2018 byl opravdová show, kdy všechno lítalo a nic nezůstalo na místě. Jenže při bližším ohledání sebe samé teď musím uznat, že tenhle rok vlastně tak špatný nebyl, i když byl náročný, co se týče práce i osobního života. Upsala jsem se několika pracovním a (nevědomě) i osobním projektům, na které jsem vůbec neměla, ale netušila jsem to. Nakonec jsem to (samozřejmě) dala. Vybrečela jsem stoleté slzy a dnes dobře vím, co jsem měla dělat. Jenže…
-
-
Jak jsem rok randila na Tinderu
(FF) Zatímco rok 2017 jsem věnovala množství prací a projektů, cestování a vydělávání, na jeho konci jsem se rozhodla zvolnit a mít alespoň nějaký osobní život. Když pominu rodinu a koníčky, myslím osobním životem – Tinder. Hned v listopadu jsem se sešla s řeckým spisovatelem, který mi řekl, že jsem nová postava v jeho příběhu. A to se mi nelíbilo. On je přece postava v mém. Takže zatímco on se chtěl bavit o eskalaci drama v příběhu, já jsem přemýšlela, zda mám oholené nohy. Bylo jasné, že to neklapne. Nakonec mi nabídl, že můžeme být přátelé, nebo manželé. Každopádně obě varianty byly bez sexu. Brzy proto následoval chlapec ze Slovácka,…
-
SALVY SMÍCHU #salvysmíchu
(Boh) Budeme si lhát? No, budeme. A jediné, co nás Dvě Třicítky prozradí jsou salvy smíchu, které po bílé lži následují… #salvysmíchu A to je tak v kostce, o čem vlastně salvy smíchu jsou. Upřímně, dost často mám pocit, že vybuchnu takhle v práci nebo na jednáních, když vidím, jak tam všichni plácáme a vytváříme oblaka bílých lží. Překvapivě se zatím nestalo, že by se někdo z přítomných „důležitých“ lidí sám sobě zasmál, a protože já zas takový Robin Hood nejsem, děkuji Vesmíru za Fatalku, se kterou máme stejný smysl pro humor a podobný přístup k řešení situací.Přeci jen, když už někoho znáte, je to trochu jistota. Sice se vám to…
-
Jak jsme psaly knihu, aneb „Ale děvčata!“
(FF + BOH) „Měly bychom s tou knihou začít, nemyslíš?“, aneb po čtyřech letech společného bloggování je čas vytvořit něco trvalejšího a svá „moudra“ šířit dál a víc. Tvoření probíhalo v přátelské atmosféře s ojedinělými výkřiky plnými vybraných slov typu „Bože, ty jsi ale taková kráva!“ nebo „Hele, okamžitě si vystup a dojdi si na tu svou posranou chatu sama.“ Přesto jsme stále kamarádky…
-
Ask for more
(Boh) Znáte to, valí se to na nás ze všech stran. Reklamní slogany a hesla, která nám mají vyrazit dech a emocionálně nás naladit na produkt, který si máme koupit. Jeden takový, vlastně dva mě osobně zasáhly. Vyrůstala jsem v čistě porevoluční době. Rekalmy byly jako malé filmy a plechovky se sladkými bublinkovými moky se teprve začaly dovážet. A s celou tou revolucí sem přišlo i heslo Ask for more. Vrylo se mi to do paměti stejně jako Just do it nebo Always Coca Cola. Nikdy v životě jsem opravdové Ask for more neuskutečnila. Ale jednou k tomu muselo dojít. A tak jsem se v rozhodném okamžiku nadechla a uplatnila…
-
Jak jsem během týdne porušila všechna svá předsevzetí
(FF) Moje předsevzetí byla klasická. A nudná. Nepít alkohol, nekouřit, zhubnout, každý den sportovat, najít si lepší práci, bydlení, manžela. Nescházet se s alkoholiky, sociopaty, workoholiky, lemply a úchyláky. Prostě mít hezký dospělý život a nebýt groteskní kombinací ženských seriálových hrdinek kolem třicítky. No. Svá předsevzetí jsem porušila během prvních sedmi dnů, což je rekord. A nelituju toho. Nový rok totiž začal pěkně zostra a mám-li tohle vydržet, bez svých hříchů se neobejdu. Bohužel. Bohudík. Dieta: Novoroční dieta sestává díky neustávajícím oslavám a shledáním z vína, šampaňského, zákusků, řízků, opulentních večeří a svíčkové k obědu. To, že se nevejdu do nových džín, je prostě blbé, avšak nyní bezvýznamné. Sport: Karimatku…
