• Co se nám honí hlavou

    Obhajoba práva

    (Boh) Nedávno jsem si na semináři Judikatura ve světle novely stavebního zákona (ne, neusínejte, bude to docela zajímavé) uvědomila, proč mám vlastně tak ráda právo. Protože je jasné, přehledné a systematické. Dává člověku jistá pravidla, ale když jste chytří, znalí a nebojíte se, dají se najít kličky. Ano, právnické kličky. Právo je filozofie života a všechno na sebe navazuje, jako jeden dobře namazaný stroj, to ovšem poznáte až po létech studií a další dekádě praxe, při které se neustále dovzděláváte. Ne nadarmo se říká, že dobrým právníkem jste až po čtyřicítce. Mně tedy ještě zbývá deset let. Ale i tak můžu s určitostí říct, že právo je skvělé, zvlášť když mu rozumíte. Zde…

  • Co se nám honí hlavou

    Když mě opustíš, ztloustneš

    (Boh) „Když mě opustíš, ztloustneš, budeš nespokojená a možná se ti i stane nějaký úraz!“ řekl mi v létě s jiskrou v oku. Trochu mě zarazilo, jak na to přišel, kde se v něm vzala ta jistota, a hlavně proč si myslí, že ho chci opustit? Přišlo mi to jako hloupost a tuhle informaci jsem vypustila ze zřetele. Ale když o tom teď zpětně přemýšlím, už v té době jsem ho chtěla opustit, jen jsem na to neměla odvahu, dostatek odhodlání a hlavně důkazů. Právník se prostě nezapře. Potřebovala jsem si být jistá. A tak jsem vyčkávala, sbírala odvahu i důkazy a jednoho listopadového odpoledne k tomu všemu došlo. Tušila…

  • Co se nám honí hlavou

    Porozchodová klišé

    (FF) Rozhodla jsem se vyhnout všem porozchodovým klišé. 1.  Nebudu psát ukňourané posty na blog 2. Nebudu večer doma plakat do zmrzliny při sledování Bridget Jones 3.  Neopiju se s kamarádkami v baru 4. Taky nebudu zběsile nakupovat blbosti a 5. Nebudu chodit na rande s kýmkoliv jen proto, abych si dokázala, že jsem pořád krásná a žádaná. No. Takže píšu ukňouraný post na blog, pláču do zmrzliny u filmu Na dotek a opíjím se s kamarádkami v baru. Ehm ehm. No. Průšvih dneška byl například v tom, že jsem šla do Jazz docku. Vltava se vlnila všude kolem, kd jsme před pár týdny byli, do vody padaly první žluté…

  • Co se nám honí hlavou

    Rady pro muže

    (FF) Po pár schůzkách s muži ze seznamky se reportérka Fatalka hlásí se svou troškou do mlýna pro muže: Jasně, absolvujeme spousty schůzek. Někdy i desítky schůzek, než to vyjde. Muži i ženy. Ale je dobré dát najevo, že vám na tom záleží. Prostě jít na první rande na hezké místo nebo fakt dobrou večeři. Nemusí to být superdrahé, musí to být hezké. Je dost možné, že na jedno z těch prvních rande opravdu přijde matka Vašich dětí. A chcete snad vzpomínat na to, jak jste si dali párek v rohlíku u nádraží?    Nekritizujte její práci nebo koníčky. Jasně, můžete říct svůj názor nebo připomínky. Pokud je moudrá, zamyslí…

  • Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Konkurz na manžela

    (FF) Tak jsem to udělala. Dala jsem si inzerát na net. Seznamovací inzerát. Na jednu seznamku neplacenou a jednu placenou. Když už, tak už. Ano, vždycky jsem si říkala, že pokud se neseznámím osudově, náhodou, nemá to cenu, a že internet je plný neatraktivních úchylů, kterým jde jen o jedno. A moje modré oči to nejsou. Vybrala jsem nejhezčí fotky a začínám si připadat jako hlavní cenu v tombole. Jako vycpanej kanec. Napsala jsem pravdu. Že hledám muže věrného, svobodného a něžného. Prostě opravdového. Po svém posledním vztahu nemám na nic jiného energii, čas ani náladu. A světe, div se! Svět je plný věrných, něžných a svobodných chlapů. Nebo to…

  • Co se nám honí hlavou

    Hranice masochismu

    „Opravdová láska bolí.“ „Co bolí, to sílí.“ „Ke všemu, co stojí za to, se musí dojít přes  utrpení.“ (FF) Tohle všechno jsou (někdy) kecy. Zatímco já a má kamarádka jsme se utápěly v neperspektivních vztazích a namlouvaly si, že je to takhle v pořádku a věci se jistě brzy změní, další kamarádka na to šla jinak. Jednoho dne už měla sebemasochismu dost, sebrala síly i saky a paky, jasně řekla, kde jsou její hranice a šla. Nebo šel on, jejího srdce šampion. To je jedno. Rozpustila si vlasy, začala pilně pracovat a čistit další eklhaft věci ze svého života a byla šťastná. A svobodná. A co se nestalo? Uběhlo trochu…