(FF+Boh) Tak nás bloggerské letadlo taky zasáhlo. Nanominovala nás Vanilka, které tímto děkujeme, nicméně nepokrytě přiznáváme, že kdyby nečekala Malé Motýly, byly bychom ji poslaly do… háje.
Chvili nám trvalo, než jsme se z těch všech úkolů vzpamatovaly. Následně jsme je vypracovaly a nakonec vlastně i byly rády, že jsme se zapojily. Zvlášť vymýšlení otázek bylo velmi veselé. Hystericky jsem odpovídala na každou otázku, kterou Fatalka vymyslela, což mi pokaždé zatrhla se slovy: „To není o tobě, soustřeď se!“ Naopak já jsem ji neustále musela vyvádět ze zaklatého kruhu psychotických otázek ve stylu: „Modrá nebo červená? Salát nebo stejk? Kočka nebo pes? Chanel nebo Dior?“ Nakonec nám jedna psychotická otázka zůstala. …A k ní jsme přidaly dalších 10.

Pro ty, kdo nevědí, co bloggerské peklo, ehm tedy vlastně letadlo je, zde je malé vysvětlení:
1) řekni o sobě 11 zajímavostí
2) zodpověz 11 otázek od blogerky, která tě nominovala
3) vymysli 11 otázek pro blogerky, které nominuješ ty
4) vyber 11 blogerek pro nominaci a informuj je o ní
5) neoznačuj tu, která označila tebe

Jedenáct zajímavostí naleznete zde – v sekci o nás. Přišlo nám to celé na jeden příspěvek moc dlouhé a těch 11 věcí o nás se hodí do sekce About us. Takže část naleznete tam. Zbylé úkoly jsou vypracované níže. Nanominovaly jsme tyto blogerky, kterým pokládáme následující otázky:

1. Kočka nebo pes? :-)
2. Jaký jsi zažila největší trapas?
3. Zdají se Ti sny? Černobílé nebo barevné? A v jakém jazyce?
4. Móda – je něco, co bys moc chtěla, ale víš, že je to špatný nápad?
5. Která písnička Ti vždycky zvedne náladu?
6. Tajný mužský idol?
7. Ďábel nosí Pradu. Co nosí anděl?
8. Zavařuješ? (sklenice, okurky, lák a ták…?)
9. Nejoblíbenější restaurace (McDonald´s se nepočítá. My tam taky nechodíme….ehm)
10. Jaká je Tvoje malá obsese? (třeba Neusnu, dokud…, Neodejdu z bytu, dokud…)
11. Kteří jsou důležití lidé ve Tvém životě?

A kdo je tou šťastnou nanominovanou?
1) Bára Šťasná, která píše Šťastný blog. Je to ikona, stejně jako Áda z Módního pekla a pochopíme, když se k letadlu nepřidá. Ale s ohledem na fakt, že byla naší stálou inspirací, vzorem a také radostí, stejně jako Vanilka, rozhodly jsme se to zkusit a nanominovat ji. Je skvělá. A i když odmítne, bude skvělá dál :-)
2, Julie Paz, krásná Američanka, která žije kdesi u Plzně a jako správná nezdolná duše se vypořádává se vším, co jí život přinese. Držíme palce!
3, Pavlinka a její směčka. Má rodinu, krásné holčičky a rozhodně to není klasická Ikeová matka. Zaslouží si být nominovaná. Žije jiný život něž my a zajímá nás. (Možná je to malé tikání našich biologických hodin a možná nás prostě jen baví číst o úplně cizích lidech)
4, Sedmikraska, další bloggerka, co je matkou a velmi zábavnou pisatelkou, která dokáže psát o rodinných příhodách a svých dětech, aniž by vás nudila nebo podsouvala, že její dítě je nejlepší. A mimo to, má kontkat na zubařku pro Bohyni…
5, Sirocco je jižní vítr. Klidně by s náma mohla psát na We And The City. Kdyby jí bylo třicet….hihihihi. Moc nás baví!
6, Brunettka, která popisuje svůj život v Číně. Brunettku a Tokijskou domovnici si ráda čte Bohyně. Slečna v Tokyu už byla nanominovaná někým jiným, zřejmě Vanilkou, takže dáváme tímto prostor Brunettce. Snad jí soudruzi spustí internet.
7, Czechmade je blog o designu, módě, o všem co vyrobily zlaté české ručičky. Přestože jsme nedávno byly zařazeny mezi blogy, které milují, rády bychom zde uvedly, že jsme se pro jejich nominaci rozhodly dřív, než si nás „zamilovali“.
8, Danny Rose  je oblíbený blog Fatalky. Je to fashion blog, takže více fotek, méňe textu. Proto předpokládáme, že se na nás jeho autorka vykašle, na což má samozřejmě právo. Na druhou stranu by mohla naše otázky pojmout módně a kreativně. :-) Necháme se překvapit.
9, Mimoň, vždycky jinde, než jste čekali. A často úplně jiná. Blog co Bohyni zklidní, plný lyriky a křehkosti.
10, Anička Červinková, naše Ceranna, autorka fotografií na našem blogu (samozřejmě těch profesionálních). Anička se vyjadřuje obrazy, když fotí, ztrácí schopnost mluvit a svět kolem ní mizí. Dělá dokonalé fotky a bylo nám ctí se s ní setkat. Nicméně, moc toho o sobě na blogu neřekne, vypovídá o sobě svou prací, a proto jsme jí zařadily. Třeba jí 11 otázek od nás osloví.
11, Svět podle Evelíny. Evelína rozhodně není holka líná a její blog jsme začaly sledovat nedávno. Možná proto ji zařazujeme, abychom se o ní něco dozvěděly.

Tak, naši nanominovaní, vlastně nanominované, přejeme hodně štěstí. My to máme z krku. Zde je poslední část. Odpovědi na otázky od Vanilky. Příjemnou zábavu!

Když připustíš myšlenku, že existovaly minulé životy, kým jsi byla?
Když připustím myšlenku, že existují minulé životy, a když navíc připustím, že sny, které občas mívám, nejsou obyčejné sny, pak vím, že jsem byla ptáčkem, labutí a tmavovlasou ženou v bílých šatech na lodi za války. Depresivní, že? Nejlíp jsem se měla jako ten ptáček. A příště už bych prosím chtěla být bohatá francouzská krasavice z Paříže, merci bien. (FF)

Nevím, ale je mi to asi jedno. Nejsem si jistá, jestli tohle chci vědět. Stačí, že vídám barevné obrysy lidí, živé obrazy toho, co se má stát a osoby, které už nejsou mezi živými. Ale z toho, jak vnímám samu sebe jsem určitě byla cirkusačkou.  Třpytky, kočovný život, outcast, volnost. (Boh)

Na čí koncert by tě nikdo nikdy nedostal?
Absolvovala jsem tolik pochybných koncertů, že přežiju všechno. Jo, přežila jsem i ten koncert, kdy se spalo na hradě, kam se lezlo po skále PO koncertu (já jsem neblinkala ani si nerozbila hlavu o kámen, já ne, haha), nebo ten, na které můj přítel pozval všechny své holky (oh yes, rocknroll). (FF)

Asi takové ty, kde zpěv zní jako „zvracení live“. Ale pokud by se jednalo o atmosféru a ne čistě o hudbu, šla bych kamkoliv. Strašně ráda pozoruju jiné lidi. (Boh)

V jaké zemi na světě bys chtěla žít?
New York. Jej, to není země. Ale stejně. Za podmínky, že by tam byli všichni, koho mám ráda. A že bych měla práci. A že by mě zase miloval ten newyorský chirurg. Jo, to by šlo. (FF)

Itálii, ještě než dopadne jako Řecko. Žila bych v Miláně, měla horskou chatu v Trentinu a byteček ve Florencii, na romantické víkendy. Ke stáru bych se z Milána odstěhovala do vily v Toskánsku a užívala si zvuku cypřišů vlnících se ve větru a vůně levandule. (Boh)

Čím jsi chtěla být jako dítě?
Nevěděla jsem. A vlastně dodnes nevím, kým budu až vyrostu. Napínavé. (FF)

Letuškou. Uniforma, vrušení s každým startem letadla, péče o druhé, upravený vzhled, cizinci, cestování. (Boh)

Co obvykle ráno uděláš jako první?
Posunu budík o deset minut. A pak znova. A potom myslím na to, co mě ten den čeká. A pak se buď těším, nebo dělám, že je mi to fuk a zvládnu to. Nebo že neexistuju. Jak kdy. (FF)

Típám budík. A pak se snažím sebe samu obalamutit vidinou skvělého dne. Mentálně se probouzím o několik hodin poté, co jsem došla do práce a dala si druhé kafe. Když jdu spát, jsem nejčilejší. (Boh)

Umíš si sama vyměnit kolo u auta? Pokud ne, kdo by ti v takové (nebo obdobné) situaci určitě a bez váhání přijel na pomoc?
Určitě neumím a nikdy jsem to nezkoušela. Navíc mám problémy s tím, požádat někoho o pomoc. Takže bych pravděpodobně seděla u krajnice, vypadala jako štěně labradora a spoléhala na nebesa, že mi někoho sešlou. A to by se pravděpodobně taky stalo. (FF)

Já rozhodně nic opravovat nebudu! Zavolám si odtahovku a než přijede, budu svými výlevy o kole otravovat Drahého, Fatalku a Kněžnu. Nikdo z nich nepřijede, protože mají spoustu práce a svůj život, navíc vědí, že to zvládnu (ach ano, klasický přístup), ale v ideálním případě by mi přijel na pomoc Drahý. Nicméně ta odtahovka je jistější. Stačí, že mám den v háji já, proč ho kazit i jemu. Večer pak bude mít sílu a chuť mi ty útrapy vynahradit (s lehkým pocitem viny, že jako princ na bílém koni nepřijel) a takové večery mám moc ráda, jsou nejlepší. (ufff, má fantazie pracuje…není tu horko?!) Takže jednoznačně odtahovka. (Boh)

Čeho zatím nejvíc lituješ?
Snažím se nelitovat věcí, které jsem udělala. Lituju jen toho, co jsem neudělala. Třeba že jsem do svých 30 nenašla vhodného otce mých dětí. Ale zas – třeba to tak má být, takže je možná předčasné a zbytečné něčeho litovat. (FF)

V mém oblíbeném filmu absolutně dokonalá ikona prohlásila: „ Regrets are a waste of time. They’re the past crippling you in the present.“
A to si neustále opakuju, protože umím velmi dobře pracovat s pocity viny a v sebeobviňování jsem šampión. Takže se snažím nelitovat ničeho. (Boh)

Na kterou ze svých vlastností jsi pyšná?
Že jsem hodná. Ne, vlastně ne, to mi komplikuje život. Že jsem chytrá. Ne, vlastně ne, to mi taky komplikuje život. Tak že jsem vtipná. Někdy. Trochu. Říká se to. (FF)

Na vstřícnost a toleranci. Jsem velmi otevřená, přátelská a někdy i vtipná. Mám ráda pohodu a nemyslím si, že je nutné někomu ničit život svými výlevy jen proto, že jsem sama se sebou nespokojená. Řekla a objednala se na další terapii… (Boh)

Co tě vedlo k tomu, aby sis založila blog?
Vnitřní přetlak. A Bohyně. A vnitřní přetlak Bohyně. (FF)

Pocit, že chci něco vytvářet, využít svou kreativitu a mít nad něčím kontrolu, alespoň trochu. Že můžu něco ovlivnit a je to jen na mně. A taky ten aspekt partnerství. Moc mi chyběl pocit, že v tom nejsem sama. Takže mě k založení našeho blogu vedla bezmocnost a osamělost… hihihihi….tak to zní fakt příšerně! Ale blog se vydařil. (Boh)

Jak bys naložila se 132 miliónů eur vysokou výhrou v loterii? (Dnes aktuální téma: přesně taková částka je dnes ve hře v soutěži Euro Millions.)
Neumím si to představit. Asi… úlevou bych se rozbrečela. (FF)

Tajila bych to a svým přátelům pomáhala anonymně, ale ono by se to dřív nebo později asi provalilo. Peníze bych využila pro svoje dobro a blaho, věnovala bych 10% na charitu a zbytek investovala. (Boh)

Co bys chtěla najít pod stromečkem?
Manžela. (FF)

Prsten. (Vy-víte-jaký). Je dokonalý, ale bojím se o něm Drahému říct, protože by pro něj bylo levnější se mnou navždy rozejít, než mi ho kupovat. Ale když už jsou ty Vánoce…
…Můj milý Ježíšku, přála bych si prsten ze starožitnictví „od vedle“. Byla jsem hodná a zasloužím si ho a jestli vážně existuješ, jistě najdeš cestu, jak o něm Drahému říct a zařídit, aby nedostal infarkt, až zjistí kolik stojí. A pokud mi chceš vážně udělat radost, můj milý Ježíšku, zařiď prosím, aby vyšel bod č.10. Já pak koupím Drahému k Vánocům nové auto, takže prsten se stane banalitou a všichni budou na Vánoce konečně jednou spokojeni! Děkuji ti! Šťastné a veselé! Tvá Bohyně (Boh)

PS.: Drahý můj, ničeho se neobávej, dopis Ježíškovi s reálnými dárky je za oknem v obýváku!