(FF) Tak jsem to udělala. Dala jsem si inzerát na net. Seznamovací inzerát. Na jednu seznamku neplacenou a jednu placenou. Když už, tak už. Ano, vždycky jsem si říkala, že pokud se neseznámím osudově, náhodou, nemá to cenu, a že internet je plný neatraktivních úchylů, kterým jde jen o jedno. A moje modré oči to nejsou. Vybrala jsem nejhezčí fotky a začínám si připadat jako hlavní cenu v tombole. Jako vycpanej kanec.
Napsala jsem pravdu. Že hledám muže věrného, svobodného a něžného. Prostě opravdového. Po svém posledním vztahu nemám na nic jiného energii, čas ani náladu. A světe, div se! Svět je plný věrných, něžných a svobodných chlapů. Nebo to alespoň o sobě tvrdí. Když selektuju borce s řetízky na odhalených tělech, povaleče na sedačkách s obrazem koně za chlupatými zády, tlouštíky, alkoholiky, workoholiky, mladíčky, co chtějí být zaučeni starší ženou (eeeh), možná s pár chlapíky půjdu na kafe. Pořád to pro mě má pachuť neosudovosti, ale všechny mé „osudové“ vztahy dopadly špatně nebo nijak, a kromě toho jsem se naučila, že když se nesnažíš, nic nemáš. Možná to pro lásku platí taky. A pak to začalo. Muži mi začali posílat fotky, jak ulovili obrovské ryby nebo stojí a jedou na dvou koních zároveň. Mno. Jako princové v pohádkách mi k nohám skládají své trofeje – formule, kuše, skútry a džípy. Všichni lezou po ledopádech a jsou dobrodruzi. Nejlepší jsou fotky, na kterých je dotyčný původně vyfocený se svou přítelkyní a pro účely seznamky ji prostě jen odstřihne. Ruka ženy na takových fotkách většinou zůstává. Ráda mám taky fotky na plastových židličkách u záhonu hortenzií. A proč mi proboha všichni cpou motorku? Já fakt vypadám jako typická motorkářka, hell yeah. Prostě jedna velká highway to hell.
Nemám nic proti seznamkám ani proti lidem, kteří se na nich seznamují. Znám dokonce lidi, kteří se na netu seznámili a klape jim to báječně. Jen jsem asi ten typ člověka, co pořád potřebuje osud, nebo jakkoliv to chceme nazvat. Potřebuju náhodu, potřebuju to nečekat, potřebuju z nova zažít to, že se na někoho podívám a moje duše vydechne: „Kdes do háje celou tu dobu byl?“
9 komentářů
manzelka
Nakonec stejně vždycky všechno dopadne tak, jak má, bez ohledu na seznamky. Osudové lásky, aspoň u mě, začínaly vždycky trapně neosudově. Ale popis toho, čeho se člověk na seznamce může nadít, mě nadchl. Pro tu legraci s hortenziemi, ustříhanýma rukama a dvěma koni začínám zvažovat, že snad podám inzerát…
dantu
Milá Fatalko, až budeš chtít napsat do odpovědi : „i s vámi se chci setkat pane Jiří“, tak jsi ve stavu totální otupělosti. Neboj ten pravý někde je. Je třeba na netu nebo se pohybuje ve tvé blízkosti. Když budeš k seznamování přistupovat s nadledem, tak to přijde. V každém věku se pánové presentují jinak. Moji senioři rádi jezdí na kole a lýžijíííí.On takový šedestátník, který právě slezl z jízdního kola a na sobě má dresík a helmičku – je také k nakousnutí. Motorku už neunese a na koni se neudrží. Místo plastových židlí se staví k palmám. Spoušť mačkala bývalá – bývalá…nebo současná? Přečti si postřeh, zahraničních kritiků, proč mají úspěch České veselohry……je to o mužích a není to vůbec veselé.
Tak hr na ně :-)
palce ti drží Dantu
Králikéš von Marakkéš
Drahá Vatičko, ždímu karty každý den ….Oshovky, Indiánské, andělské, vílí, runy…zmaten co je osudovost, co je volba, abych to náhodou nesprasil, abych něco neztratil. Je to On?????není to On????? je to ono?????ale ono to není uplně ono!!!!!! A do toho mé dva blíženecké vnitřní hlasy skandují : Je to Tvůj život juhůůůůůůůů, a Je to Tvoje volba fufůůůůůůůůů, dělej co chceš mlask. Chtěls osud ….tady ho máš To je život a není to haš. Osud je stejná pecka jako neosud, akurát u neosudu si prostě člověk dělá inzeráty a zkouší tu někoho s motorkou, tu někoho na plastové židli a má pocit, že to zvládá a ovládá. U osudu člověk přijímá život bez nuceného hledání a žasne a vypořádává se s tím, co mu život sám přináší. Já se už sedmý měsíc nestačím divit.
Chce to: Dostat mysl do stavu nemyslení, poněvadž zvažování eventuality je nejlepší repelent na osud, to si pak člověk všechno vyreklamuje a nareklamuje.No a Pan osud (omluvte můj genderový šovinismus) stáhne koule do slipků Kelvinek a odsviští na Hawai. Chce to: Otevřené srdce milující tento svět a tedy i bolest a samotu a další ty nemohérové záležitosti (upozorňuji proces otevírání srdce zpočátku vyvolává pocitová jatka). A chce to taky: Slyšet toho ducha v nás, toho keňského maratonce, co s námi celý život běží a stále nám věří, a běhá od srdce k mysli a slaďuje nás, aby jsme byly dostatečně „primitivní“ a být bez touhy a kalkulace na správném místě ve správný čas.
p.s. pouštím si pohádky, chci zbavit své vnitřní dítě vysokoškolského diplomu
s.p..nejlepší expertky na cit pro osud jsou ryby, doporučuju mít aspoň jednu na blízku aj klidně na dálku, voni jsou totiž vesmírně velmi funkční. Hau
pa a fá a opatruj se Králik
Hodí se ten můj výpisek vůbec na tento blog?
Femme Fatale s Bohyní
(Boh) Tohle je ten nejkrásnější komentář, co jsme dostaly, pane Kralikundo! A taky nás dostal. Teda mně určitě. Faatalka je na venkově, ta si ho přečte až v pondělí. Musím říct, že i když mám ráda maso, ty jatka mě děsí. A tak se pouštím maximálně do citových bouří, které ovšem stejně jako každá bouře celkem rychle ustanou. A já pak jen uklízím tu spoušť, kterou souboj srdce a rozumu napáchal. Stěhuju se do nového, abych mohla v klidu vyslechnout svého keňského marathonce a s pomocí vesmíru sundala ten hustý závoj přes mé třetí oko, které občas něco vidí, když hodně vane (a závoj se na chvíli zvedne). Jedině pak najdu toho pravého, protože ho uvidím i se zavřenýma očima.
Králikéš von Marakkéš
Výborně Bohyně pozitivní energie sviští celým Vesmírem. Konáš dobře, že svému duchu poskytuješ prostor, myslím, že se z keňského maratonce brzy vyklube pružná nymfa akvabela, co bude svižně zvládat hlubiny a s výskotem skotačit na vlnkách vědomí. Užívej si tu radost, což jak jsem vyčetl činíš, z tvoření světa, obydlí, života…..takového jaký ho chceš mít, aby jsi v něm mohla šťastně být. Pa a fá
Femme Fatale s Bohyní
Děkuji převelice, řekla dojatě a zatlačila slzu.
U dvou Verunek
Připomnělo mi to moje členství na libimseti.cz . Neměla jsem sice takový zástup nápadníků jako ty a o motorky a hortenzie jsem byla ochuzená :D ale jinak to bylo celkem zábavné. Teda, zábavné mi to připadá dnes. Tehdy jsem byla zoufalá a vážně smrtelně NUTNĚ jsem potřebovala začít s někým randit, protože všichni kolem randili a já furt nic. No, a ono nakonec nic ani na tom líbku. Jak překvapivé.
Tam jsem došla poznání, že nic se nemá lámat přes koleno a že si jednoduše musím počkat.
Verunka
Femme Fatale s Bohyní
Svatá pravda Verunko!
Femme Fatale s Bohyní
(FF) Přesně tak. Mám trošku pcoit, že moje seznamková éra je tak trošku zoufalé vyrážení klínu klínem. Ale zábava to je, to se musí nechat. Jen tuším, že mého dalšího kluka zase potkám „náhodou“, seznamka neseznamka.