(Jana) Kdybyste se mohli vrátit o deset let zpátky, co byste poradili sami sobě? Já si vybavuju, že mi bylo třicet a cítila jsem se tak nějak… mezi. Už jsem nebyla ta holka po škole, ale taky jsem se necítila jako „dospělá žena, která má vše vyřešené“. Až později jsem pochopila, že na nějaké „vše vyřešené“ a „splněný to do list“ se nehraje. Přeskakovala jsem mezi sny a povinnostmi, mezi plány a pochybnostmi. Řešila jsem vztahy, práci, peníze, tělo, i to, jestli jsem dost dobrá. A hlavně jsem měla pocit, že je pořád ještě dost času. Jenže čas je zvláštní věc. Ohlédnu se zpátky a říkám si: kdybych tehdy věděla…
-
-
And Just Like That: recenze pokračování Sexu ve městě (2025)
Jak dopadlo pokračování kultovního HBO seriálu Sex ve městě? And Just Like That se snaží navázat na legendu, ale místo odvahy často přináší chaos. Seriál skončil podruhé a tentokrát s rozpačitým orgasmem. Pojďme na recenzi od Jany a pozor, text obsahuje spoilery. Kdykoliv slyším a vidím znělku HBO, hned se mi vybaví devadesátá léta a buď Sex ve městě, nebo Odpočívej v pokoji. Vzápětí se mi vybaví jiný okamžik, Samanthin výkřik: „Nikdo nebude šu..t starou p..u!“ Tenhle díl jsem bohužel tehdy sledovala u babičky a její výraz si taky pamatuju dodneška.
-
Asistentkou ve Sněmovně
(Boh) Jestli jsem pro zdravotnický systém byla gerontomatka, tak ve Sněmovně jsem byla úkaz. Stará asistentka. A k tomu ještě tlustá, následně se zjistilo, že i těhotná. A navíc dělala práci pro stážisty. Nechápejte mě špatně, taky jsem na vejšce chtěla vzít brigádu ve Sněmovně, je to běžná praxe, ale nějak jsem se k tomu přes cestování a práci u filmu, která byla skvěle placená a taaaak zábavná, prostě nedostala. Stejně jako k těm dětem. Takže jsem to teď měla double. O dvacet let později jsem se ocitla v systému, který je nějak nastavený už od devadesátek a tak i nějak (ne)funguje. Netuším, jestli ho někdo zpochybňuje, ale já bych ráda,…
-
Jak jsem putovala do Santiaga, aneb zápisky z Instagramu o caminu
(Jana) Dávno, dávno již tomu, co jsem se vydala na camino do Santiaga de Compostela (tedy září 2022). A je čas si tuto legraci, tohle poslední evropské dobrodružství připomenout. Den první: Po několikaměsíčním tréninku a mnohahodinovém studování map vzhůru na camino! Ne, kecám – moje příprava spočívala v tom, že jsem si pemzou trochu obrousila kopýtka a v Portu jsme si daly portské. A vyrazily. Cesta po pobřeží je nádherná, nicméně do cíle dorážím po skoro 40 km s obličejem spáleným na troud a na pokraji vyčerpání. Moje odvaha a houževnatost se projevuje tím, že žádám sestřenku, aby mě za ubytovnou utloukla dlažební kostkou, protože už je to stejně všechno…
-
Jak úspěšně tajit těhotenství
(Boh) Pokud z jakéhokoliv důvodu potřebujete tajit těhotenství, zde je několik tipů od (geronto)matky, která tuhle novinu světu řekla až těsně před nástupem na mateřskou. Jak se mi to podařilo? S nastupujícím těhotenstvím jsem si co nejvíc jednání přehodila do online, což díky končícímu covidu nebylo vůbec podezřelé. Stejně byl pořád někdo nemocný a online se všeobecně doporučoval Sněmovna ale jela a tam jsem musela být, takže jsem vrstvila oblečení, strečové černé kalhoty jsem doplnila o rozevláté vršky, velké svetry a šátky, které jsem nosila vždycky, takže se nikdo moc nedivil. Otěhotněla jsem na podzim, takže roční období mi hrálo do karet Hodně mi pomohla nadváha, která dosahovala v té…
-
Těhotná po čtyřicítce
(Boh) „Jsi těhotná?“ řekl naoko radostně, což mě dost překvapilo. „No tak to gratuluju! Já si říkal, že máš nějak větší prsa!“, dodal a mně došlo, že JEMU to teda vůbec nedošlo a nacházíme se v situaci, kdy si myslí, že je tu ještě někdo jiný. Bože. Tak tohle mě ani ve snu nenapadlo. Koukala jsem na něj jako opařená. „A…a kdo to je?“ zeptal se a bylo vidět, že mi to vlastně přeje, ale že ho to i trochu štve. Bože, asi opravdu omdlím. Hledala jsem vhodná slova, ale nějak to nešlo.
